Pravé podobenství.

Antonín Koukl

Až k nebi hrdě vypíná se člověk a netuší, že hrozně hoden smíchu, když volá, boha nikdy nespatřiv: „Jsem bohu podoben!“ v svém pychu. Zda konečně kdy lidstva toho davy, jež pro paprsek liché, klamné slávy nůž pozvedá a smrtonosné zbraně, jež neleká se zkrvácené skráně a jako hyena se pase na oběti – zda započnou kdy přemýšleti, že každý z nich by sloužil lidstvu ku vděku, jednáním podoben jsa – aspoň člověku?!

Patří do shluku

nevěrec, katolík, věrec, nevěra, bližní, národovec, blud, církev, kazit, odrodilec

558. báseň z celkových 640

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Zjevení Boží. (Beneš Metod Kulda)
  2. Pokora a pýcha. (Beneš Metod Kulda)
  3. Neznáš-li ty toho věku chlubce, (František Sušil)
  4. Nemodlenec nešťastník. (Beneš Metod Kulda)
  5. Co jest peklo? Místo jestiť smutné, (František Sušil)
  6. LI. Hra ošklivá, kdy s maskou boží (Vítězslav Hálek)
  7. II. Jak Joviš hromovládný hřímá (Josef Jiří Polabský)
  8. Rozhled. (Beneš Metod Kulda)
  9. ECCE HOMO.*) (František Kyselý)
  10. Zuzanna. (Josef Jungmann)