NEPOVÍ, KDO JEŠTĚ NEPOZNAL.

Antonín Koukl

Nepoví, kdo ještě nepoznal srdce řeč v bolestném tluku – na dobrou noc když mi, tatíčku, podáváš mozolnou ruku. Brázdy v ní stále zřím před sebou, divně sen kreslí mi na ni: zdá se být silnicí, po které v kočárech vyjeli páni.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

koníček, koník, vraný, podkova, šavlička, osedlaný, kůň, vraník, ostruha, jet

180. báseň z celkových 323

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Siré děvče. (Adolf Heyduk)
  2. Nechoď k nám. (Josef Václav Sládek)
  3. DIVOKÉ SRDCE. (Adolf Heyduk)
  4. Otec. (František Cajthaml-Liberté)
  5. Spala jsem a nespala. (Josef Václav Sládek)
  6. JINÁ LITEVSKÁ PÍSEŇ. (Julius Zeyer)
  7. NOČNÍ ZOUFALOST. (Josef Václav Frič)
  8. Vojínovo loučení. (Boleslav Jablonský)
  9. POBUĎTE, MRTVÍ – (Viktor Dyk)
  10. VOZKA (Otokar Březina)