Medvěd.

Eliška Krásnohorská

Svit jara zlatí kouty šedých ulic(J5f) i slepá okna začazené krámky(J5f) Již vlašťovice pod střechu se tulíc(J5f) své hnízdo lepí na kouzelné zámky(J5f) jež ze starých jsou domů sčarovány(J5f) vždyť víla Radosť nyní v každém sídlí(J5f) vždyť vlétá v jejich otevřené brány(J5f) zvěsť o blahu jak zázrak zlatokřídlý(J5f) Hle úsměv letí uličkou tou těsnou(J5f) a kdož ví jaké tužby za ním vlétnou(J5f) V to dusno svěží vítr dýše vesnou(J5f) v to ticho náhlý šumot s bujnou flétnou(J5f) hle všecka okna jako hradů střílny(J5f) jsou číhajících plna Hlahol roste(J5f) pan mistr zvědav vyskočil si z dílny(J5f) co se to blíží jací jsou to hosté(J5f) Ó jaro jaro dobo tažných ptáků(J5f) co se to hemží ve tvé hravé záři(J5f) Hle po uličce dětí jako máku(J5f) a v prostřed roje hejsa medvědáři(J5f) Hrá na píšťalu kráčí odměřeně(J5f) ten snědý Rumun s ženou otrhanou(J5f) a chlapec opičku má na rameně(J5f) ó šťastná okna pod kterými stanou(J5f) Již postanuli u zahradní zídky(J5f) s níž střemcha kučery své vonné spouští(J5f) a přes niž hledí růžolící dítky(J5f) jak tulipánky pod šeříku houští(J5f) tam šplouchá voda v škebli staré kašny(J5f) déšť slunných jisker zlatem od ní stříká(J5f) teď žena tamburinu vzala z brašny(J5f) a Rumun za provaz rve tanečníka(J5f) Rve vzhůru jej Kol zvučí ptáčků trylky(J5f) všem jest tah volno každý zrak se směje(J5f) všem veselosť hrá v taktu každé žilky(J5f) vždyť slunce májové až v duši hřeje(J5f) Tu letí žert tam šuškot dovádivý(J5f) tu skočí vtip tam odveta jej lapí(J5f) a v smíchu zpěvu jasu medvěd sivý(J5f) se nechtě zdvihá na své zadní tlapy(J5f) I tančí s kruhem v nozdrách s kyjem v týle(J5f) a na ten opičku mu posadili(J5f) on tančí dál a mně se zdá té chvíle(J5f) ten medvěd jatý těžký zasmušilý(J5f) když otrocky se v skočné šprýmy nutí(J5f) v té svojí mračné směšnosti až děsný(J5f) i s černým stínem pitvorných svých hnutí(J5f) že náleží v ten slunný obraz vesny(J5f) Ba zdá se mi že bez něho zjev jara(J5f) by necelý a vadný byl i lživý(J5f) Vždyť rozkoš věčná stotisíc let stará(J5f) se vlastní sladké žhoucí síle diví(J5f) a nevěřil bys ani v pravdu její(J5f) stín kdyby černý ve tvé duše tísni(J5f) se nerozhoupal k medvědímu reji(J5f) a nemručel si vzdorně k jarní písni(J5f)

Patří do shluku

ptačí, drozd, kyprý, luh, hnízdo, pyl, vřes, sněť, horský, přizdobit

1067. báseň z celkových 1107

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 70. Jaro vzniká, aj mhu’ plaší slunce, (Jan Kollár)
  2. Píseň. (Herma Pilbauerová)
  3. None (Adolf Heyduk)
  4. Jihočeské krajinky. (Adolf Heyduk)
  5. (Na jaře r. 1864.) (Jaroslav Martinec)
  6. Chvíle štěstí. (Emanuel z Čenkova)
  7. Cestou. (Adolf Heyduk)
  8. Kletba. (Adolf Heyduk)
  9. Prvního března. (Alois Škampa)
  10. Dýše jaro z ňader jihu, (Adolf Heyduk)