Ten obláček jenž hoře stinnorouché(J5f)
tak divně schoulen sedl na rameno(J5f)
jak sivý kulich čarodějce staré(J5f)
ten jeho druh jenž kosmaté své křídlo(J5f)
jak ochromené vlekl s bolnou tíží(J5f)
tmou neklidnou kde mživý rej se hemží(J5f)
až rozmrzen svým plahočivým letem(J5f)
se k oddechu též vedle bracha složil(J5f)
to houkání jež v dál si odpovídá(J5f)
co zvuků svár jenž ze dvou stran v se vráží(J5f)
tak neústupně odporem jen drážděn(J5f)
jak potkavší se v širopusté stepi(J5f)
dvě hejna šelem při kořisti jedné(J5f)
toť palby dým řev zavilé to bitvy(J5f)
v níž s junáctvem se pohan Turčín svírá(J5f)
již od úsvitu v zápol tvrdošíjný(J5f)
to skučí děla obrovské ty sůvy(J5f)
jichž hrdla zpupnou hanu vstříc si chrlí(J5f)
a sršícími jazyky si klnou(J5f)
Tím krušným divadlem jež konce nemá(J5f)
již znaveno se mhouří oko dálky(J5f)
a horstva sluch již ohlušen a zmámen(J5f)
tou vřavou lhostejně si podřimuje(J5f)
i v zamžené tam rokli ohlas boje(J5f)
jak rozespalý býk jen temně mručí(J5f)
Vře dosud bitva za obzorem v dálce(J5f)
a dosud čilá šelma krvežízně(J5f)
tmou pustou ku bojišti zrakem jiskří(J5f)
z té zraněného Turka tváře mroucí(J5f)
jež bolu zoufalstvím se proměnila(J5f)
jen v bledou příšeru a k spočinutí(J5f)
se marně chýlí k ustřelené paži(J5f)
svou tíhou nemohouc se ani opřít(J5f)
v dlaň ruky druhé uťatou až k ohbí(J5f)
a dosud nespí v trupu zohaveném(J5f)
ba bdí tam ohlas vražedného ryku(J5f)
Sluch lačně slídí z hrozné mdloby skrání(J5f)
jak z pasti hyena se prodíraje(J5f)
i loká rány děl tak chtivou vášní(J5f)
jak slokami by milostnými zněly(J5f)
z úst nejdražších mu k srdci v rozkoš sladkou(J5f)
Duch jeho nad krvavou troskou těla(J5f)
jak dravec křídlatý se nad mrtvolou(J5f)
již povrženou prost a volen vznáší(J5f)
Slyš dál a dál se ztrácí palby hřmění(J5f)
ne není klam jen slábnoucích to smyslů(J5f)
a neubývá dunícího třesku(J5f)
jen s proudem krve jenž se z ran mu řine(J5f)
on z mrákot napjal poslední svou sílu(J5f)
a slyší ticha jistotu již němou(J5f)
Boj znikl v dálce víť on co to značí(J5f)
toť poražení prorokových věrných(J5f)
hněv Allahův to chabým vyznavačům(J5f)
trest liknavým kdož ve křesťanské krvi(J5f)
dost horlivě se dosud nebrodili(J5f)
dnů dlouhých přáli robům nevěřícím(J5f)
i nerdousili v plemeni jich kletém(J5f)
co zrozeno i nezrozeno ještě(J5f)
On cítí vše to rozpálenou duší(J5f)
on dychtí plane zuřivostí svatou(J5f)
leč spoután soptí nemoha se vrci(J5f)
v před v Allahových soudů kolej srázný(J5f)
a mrtvolami ďaurů obesetý(J5f)
jichž dech byl morem v prorokově říši(J5f)
a pohled skvrnou v slavném jejím lesku(J5f)
Ha k činům vůli mít tak hrůzoplodnou(J5f)
a k nim jen paží pahýly dva žhavé(J5f)
jichž hybem strastným zvednou li se v mukách(J5f)
zlé moci v odpor nadlidskou až silou(J5f)
přec nelze odrazit ran zničujících(J5f)
ni zdržet zkázy otomanské slávy(J5f)
byť zrak i viděl že se v nivec kácí(J5f)
a v bídný pád ta říše nejskvělejší(J5f)
Tak v duchu zoufá zohavený Turčín(J5f)
kraj vida vůkol v tichém noci míru(J5f)
i světlo v bezpečí tam důvěřivém(J5f)
zře kmitat oknem chudé chatky ďaurské(J5f)
kdež na kolenou křesťanská snad matka(J5f)
smí v slzách slasti k ukřižovanému(J5f)
teď klidně vzhlížet s modlitbou a díkem(J5f)
že nehrne se krajem bouře Turků(J5f)
již vrazili by v útulné jí hnízdo(J5f)
kde mláď jí dřímá pod ochranou božskou(J5f)
Ha nemoci ni ženy bezobranné(J5f)
se zmoci s pohrdáním jejích vzlyků(J5f)
ni rozmačkat jí červa na kolébce(J5f)
toť bídný los kde srdce msty tak lačno(J5f)
Ne aspoň děsný trup ten ďaurským očím(J5f)
ni k posměchu ni k slitování nebuď(J5f)
Smrť kletá bezbranný být ďaurům v pospas(J5f)
a proklatější milost z ruky ďaurské(J5f)
Jest ještě zbraň jíž trup ten dosud hrdý(J5f)
má sílu vlásti zkřivená to lesklá(J5f)
i bystrá Jantra z pochvy temných břehů(J5f)
jak obrovitá šavlice se sunouc(J5f)
tať nevyčte mu chabost Hladce chladně(J5f)
hruď pronikne s ní povolně se snoubíc(J5f)
ta dá i bezmocnému býti rekem(J5f)
jenž nehroze se smrtí sám ji nutí(J5f)
by služebnou mu byla otrokyní(J5f)
an povelel jí blíž Vždyť jenom pro to(J5f)
sem z dalekého bojiště se plazil(J5f)
ač stokrát v krvi své se cestou svíjel(J5f)
jen proto v hlubokých že vlnách řeky(J5f)
tu lehká kyne smrť(J3m)
Již nad řečiště(J2f)
se Turčín kloní s pobřežního svahu(J5f)
již napíná svou sílu klesající(J5f)
by v šumné vlny pohroužil se skokem(J5f)
tu náhle jak by běsnou pěstí sražen(J5f)
se kácí k zemi krutým ran svých bolem(J5f)
jenž jedovatý kel mu v mozek vtíná(J5f)
hruď odmykaje stenem srdce rvoucím(J5f)
Slyš výkřiku též výkřik odpovídá(J5f)
též bolný ale plný slitování(J5f)
a k příšernému zjevu zraněného(J5f)
dvé pohledů zpod vrásčitého čela(J5f)
tak soucitných tak mateřských se kloní(J5f)
to v pravdě byla křesťanská as matka(J5f)
jíž domovem ta chýžka s klidným světlem(J5f)
tam pod obrazem ukřižovaného(J5f)
jenž mládě spící božským střehl zrakem(J5f)
Ta vyšedši si s vědrem k šumné Jantře(J5f)
sten zaslechla i shledla na skleslého(J5f)
jejž chladivou teď vodou jemně křísí(J5f)
a nad nímž nade vrahem trpitelem(J5f)
jak nad nešťastným bratrem slzu roní(J5f)
Když hlavu jeho konejšivě zvedá(J5f)
dí Turčín posupně Nech mě jen umřít(J5f)
Vždyť přece vidíš že již nemám rukou(J5f)
bych mohl jimi ubíjeti ďaury(J5f)
a že mi pro to život povrhelem(J5f)
Však modlitbu jen tichou žena šepce(J5f)
a paží svalnou stařena to statná(J5f)
mdlé tělo zraněného s útlou péčí(J5f)
a s jemným násilím jak dětské zvedá(J5f)
tak v utužilém náručí jej nese(J5f)
a těžký vzdech když stená z jeho prsou(J5f)
zas chlácholivě v chůzi odpočívá(J5f)
slov milých balzám v chorou linouc duši(J5f)
dál spěje zas a zas mu k vůli stane(J5f)
tu samaritánskou si cestu dloužíc(J5f)
svou něhou pokornou tak trpělivě(J5f)
jak břemenem by nebylo jí břímě(J5f)
ni vrahem vrah(J2m)
S ním vešla v chudou chatku(J3f)
jen jediné tu lože snop to svěží(J5f)
jenž nedávno as vydal ze svých klásků(J5f)
vše bohatství té chatě nadělené(J5f)
žní neudupanou tam její zbytek(J5f)
snad poslední již voní z černé skyvy(J5f)
jež na tabuli osamělá značí(J5f)
i hostinnost i chudobu dvé svatých(J5f)
a stařičkých to pramáteří v chatách(J5f)
jež obě šeptají své zlaté bájky(J5f)
již u kolébek slovanského lidu(J5f)
I zde se kloní nad hlavinkou dětskou(J5f)
jež s usmíváním na kolébce dřímá(J5f)
neb jediná tu dřevěná jest miska(J5f)
jen zpola naplněná sladkým mlékem(J5f)
a pohled stařenin se bolně táže(J5f)
čí žízeň zvlaží ona skvostná trocha(J5f)
zda žhoucí ústa nebohého hosta(J5f)
či rtíky vnoučete jí napojí se(J5f)
Leč jenom chvíli stařenčino srdce(J5f)
tak rozpačitě bolně váhá dělíc(J5f)
svůj soucit mezi dítětem a vrahem(J5f)
neb ve tvář hledši ukřižovanému(J5f)
hned zraněného na jediné lože(J5f)
své vlastní klade poslední svou skyvu(J5f)
mu ráda podává a misku mléka(J5f)
ač ručka dítěte již po ní sahá(J5f)
jak oběť zvedá s okem zaroseným(J5f)
a k ústům palčivým ji nese vrahu(J5f)
Vím já dí tklivě vím ty přeubohý(J5f)
že již ni mušce nikdy neublížíš(J5f)
sám trpě nerozsiješ utrpení(J5f)
Mým bratrem bůh tě činí trpícího(J5f)
již zapomeň jak já jsem zapomněla(J5f)
co páchaly ty ruce utracené(J5f)
a pak jich rány již se nerozjitří(J5f)
I chladí rány jeho svěží vodou(J5f)
v ně kladouc listy blahomocných bylin(J5f)
teď pro převzácné tajemné jde kvítí(J5f)
jež opatrně chová v krovu chatky(J5f)
tož po trámoví stoupá vzhůru k stropu(J5f)
a skvostu hojivého čile hledá(J5f)
Teď žhavěji než uhly na ohništi(J5f)
zrak Turčínův se zablyskotal za ní(J5f)
a v ústech bolem sevřených i mroucích(J5f)
bezmocným vztekem zaskřípaly zuby(J5f)
že již ni mušce ublížit mu nelze(J5f)
ni ženy bezbranné se mstivě zmoci(J5f)
ni rozmačkat jí červa na kolébce(J5f)
Ha náhle vzpjal se slabost umírání(J5f)
teď s něho spadla povstal tiše lstivě(J5f)
a v zuby jež tak málomocně skříply(J5f)
snop jenž byl milosrdným jemu ložem(J5f)
vzal úsilně s ním jedva neklesaje(J5f)
vzdor bolestem jej vlekl pod trámoví(J5f)
pak sílen vztekem k ohništi se vzchopil(J5f)
a v zuby sevřel doutnající dřevo(J5f)
jež necítě jak rty mu sežehalo(J5f)
jich šklebem ďábelským teď vyplil v slámu(J5f)
i rozlétly se zaplanuly klásky(J5f)
jichž úrodou byl před chvíli se sytil(J5f)
sto jisker žhavé nitě vzduchem přede(J5f)
jak stébla v klasy sršící se ježí(J5f)
a k trámům opírá se hroznou tíhou(J5f)
až praskají snop obrovský jenž svázán(J5f)
je z plamenů a ženě ohromené(J5f)
již stele lože bujně k ní se dmoucí(J5f)
Když spatřil v rudé záři nad plápolem(J5f)
že zalomila rukama tak marně(J5f)
tu nabyl mysli mrzák polomrtvý(J5f)
že zachechtal se chropotavým hrdlem(J5f)
a vzpružen ocítil se skoro skokem(J5f)
teď u kolébky Kousavá kdy šelma(J5f)
klem bílým vyceněným na svou kořist(J5f)
a bělmem vytřeštěných zraků blýská(J5f)
chtíč zvířecký ni z její dravčí tváře(J5f)
tak nezeje jak z líce Turčínovy(J5f)
jež do kolébky na děcko se vrhá(J5f)
a čelistmi se vťavši v měkké tílko(J5f)
je v zubech zkrvavených z lůžka sápe(J5f)
Teď stenající oběť na zem pustil(J5f)
a nohou na hořící snop ji koulí(J5f)
skřek pronikavý v plamenech se zdusil(J5f)
a žena s výše chaty zpustošené(J5f)
se žalem omráčena kácí v oheň(J5f)
Tak spálíme to vaše milosrdí(J5f)
váš zákon lidství vaše lži a pravdy(J5f)
Tak zakousneme Evropě té zpupné(J5f)
se v bolné místo zvetšelého těla(J5f)
a žhavým střepem rozkopané modly(J5f)
v pleť zvadlou vbodáme jí znak své pomsty(J5f)
než vaz nám zlomí než nám utne pěsti(J5f)
Jak troud ať spláchne její veličenství(J5f)
tu vražena kde dosud naše pata(J5f)
a naše pochodeň kde dosud sálá(J5f)
tu podpálíme každou její svátost(J5f)
vše pojdi v žáru Ha On s bolným skřekem(J5f)
se v kotouč svil a překotil se střemhlav(J5f)
v rej plamenů v nějž hořící naň břevna(J5f)
se sují s krovu jehož trhlinami(J5f)
v dým černý netopýr kde zplašen krouží(J5f)
hled hvězdný tajemného svědka svítá(J5f)
dagmar, skvoucí, třáseň, zdoba, zžíhat, vzdušný, třepetavý, spousta, kadeř, řasa
122. báseň z celkových 203
Podobné básně
Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.
-
ADAMITÉ.
(Svatopluk Čech)
-
PRAVDA.
(Svatopluk Čech)
-
ČERKES.
(Svatopluk Čech)
-
None
(Svatopluk Čech)
-
None
(Svatopluk Čech)
-
None
(Svatopluk Čech)
-
BAJAN.
(Otakar Červinka)
-
STEP.
(Svatopluk Čech)
-
None
(Svatopluk Čech)
-
VLTAVA POD ORLÍKEM.
(Eliška Krásnohorská)