Před jarem.

Eliška Krásnohorská

Tak slunný vzduch, tak plný úsměvů, dech vesny v něm již dýše; již hrá v něm tucha příštích nápěvů – ó kdy se ozvou s výše? A ve stromech – ó co tam za šelesť vlá s holých korun hůry! Již o květech sní každá ratolesť – ó kdy to pukne z kůry? A živá hruď si blouzní nový máj; co nadějí tu klíčí! Kdy ruka však si upraví svůj ráj? ó kdy již sáhne k rýči? Vše volá v ruch: těch vonných vánků let i teplé záře plání; jen země kol je tvrdá, sníh a led! Kdy uvolní ji tání? Jak mnohý puk v ní dřímá nevzkřísen, v té půdě nesvobodné! Ó kdy se k pravdě vzbudí jarní sen v mé drahé zemi rodné? Kdy paprsky svůj čarodějný klíč jí v mrtvé nitro vsunou? Ó stůjme pohotově, v ruce rýč a v srdci lásku slunnou! Víc lásky, víc! Kdy mrazné zakletí ten milý kraj nám hněte, my v horoucím jej kryjme objetí, i roztaje, i zkvete!

Patří do shluku

jaro, vzpomínka, mládí, květ, vesna, kvést, zkvétat, jarní, rozkvést, jeseň

366. báseň z celkových 680

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. KONCEM DUBNA. (Antonín Klášterský)
  2. Když květy vadnou. (Josef Václav Sládek)
  3. V časném jaře. (Bohuslav Květ)
  4. SLOKY (Viktor Dyk)
  5. BOŽE. (František Kvapil)
  6. Láska a květiny. (Antonín Klášterský)
  7. V jižním dechu. (Alois Škampa)
  8. Jiřinkám. (Alois Škampa)
  9. JARNÍ. (Antonín Klášterský)
  10. JARNÍ POHÁDKA. (Josef Václav Sládek)