V jižním dechu.

Alois Škampa

Už zas ty jarní větry šumí, zas přes lesy a mhavé chlumy jich radosť se k nám rozlétla, a potokem zas v každé sluji vrb utrhané snítky plují, jimž touha snů již odkvetla! Tam sněhu pláč zní ručejemi, zde s nebes výše sprchá k zemi zas proudem teplý slunce svit, a v pláních podél bílé řeky niv zarosených atlas měkký, se skví jak drahý chrysolith! Vzduch kouzlem dýchá první vůně, háj ptáky vítá ve svém lůně, líc blahem plá jak plamenem, a ves náš bol a trud a zima juž pod tolika květy dřímá, že sotva na ni vzpomenem!

Patří do shluku

jaro, vzpomínka, mládí, květ, vesna, kvést, zkvétat, jarní, rozkvést, jeseň

320. báseň z celkových 680

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Bílý bez. (Jaroslav Vrchlický)
  2. Sonet – epilog. (Josef Svatopluk Machar)
  3. HLASY Z ÚDOLÍ (Antonín Sova)
  4. Cos táhle šumí... (Josef Václav Sládek)
  5. Zimní jitro. (Eliška Krásnohorská)
  6. Nad mimosou z Riviery. (Jaroslav Vrchlický)
  7. ZEĎ. (Antonín Klášterský)
  8. MLADIČKÉ JARO. (Bohuslav Květ)
  9. S NOVÝM JAREM. (Antonín Klášterský)
  10. Před jarem. (Eliška Krásnohorská)