HLASY Z ÚDOLÍ

Antonín Sova

Po svahu bolesti šlo srdce oněmělo(Na) jak větrů bouřlivých běsnící fičel sníh(Na) A nebe hvězdnaté ve stromech potemnělo(Na) leč dole křísily se zvony v údolích(Na) Noc v důlu zpívala zázračné písně tajů(Na) pučící vzbouřené jak touhy jsou(Na) Jacísi sladcí ptáci příštích rájů(Na) jakoby dole pěli pod horou(Na) Z mlh těžkých nové touhy vystoupily(Na) ty staré zdály se již mrtvě svátými(Na) Svítalo V údolí se zarosily(Na) zelené louky s květy zlatými(Na)

Patří do shluku

jaro, vzpomínka, mládí, květ, vesna, kvést, zkvétat, jarní, rozkvést, jeseň

161. báseň z celkových 680

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. V mlhavé touze. (Josef Václav Sládek)
  2. V jižním dechu. (Alois Škampa)
  3. Opět na horách. (Rudolf Pokorný)
  4. Sonet – epilog. (Josef Svatopluk Machar)
  5. III. Já v zimě teskné báje před: (Josef Kuchař)
  6. VEČERY. (Herma Pilbauerová)
  7. KRUTÉ JARO (Antonín Sova)
  8. MLÁDÍ. (Ludvík Lošťák)
  9. Letní večer. (Josef Václav Sládek)
  10. Večer. (Jaroslav Vrchlický)