Při měsíci.

Eliška Krásnohorská

Noc rozžžala již cudnou luny ři(J5f) jak vestalský by plamen na olři(J5f) tam kněžka vzňala Světlo je chlad(J5f) se line v bílou síň kde v skupinách(J5m) z tmy leh noří podoby se lad(J5f) jak v báječných by plály vidinách(J5m) A kolem stěn kde piře se kres(J5f) v jas ble hlubomi črty stínu(J5f) hle jak by dlouhým průvodem se nesly(J5f) v pouť vzdušnou svět řady cheru(J5f) či geniů tak z přítmí vystupuje(J5f) kol postav lepotvárných zář zjev(J5m) jenž vem paprs se přioděv(J5m) jak na křídlech jak v moři světla pluje(J5f) Snad sen ten nepokoj tavec(J5m) hnul ma křídlem v lunojas vzduch(J5m) a v postavy tu vkouzlil klam ruch(J5m) však bez pohnu mramorovou nohu(J5f) z nich kaž pou štíh podstavec(J5m) a v tichém sboru sto sochy bo(J5f) tak váž ve své mrt věč kráse(J5f) Svit síč jen šerým zlatem ha(J5f) jak voj průsvit a stin řás(J5f) vnad nadlidských těch úběl dokona(J5f) a přís vab olympických těl(J5m) A kaž božská podoba ta zdá se(J5f) býť hrobkem kde zašlý věk by tlel(J5m) a jest to hřbitov le luz krás(J5f) Spí starověk jak heros ječ(J5m) jenž leží skácen na štít leč(J5m) snem ticiletým spí slav padnuv(J5f) a v nesmrtel mramor antik zchladnuv(J5f) Toť ta smrť Kdys v těchto prsou sněžných(J5f) hra ci božských bouřlivých i něžných(J5f) se střídala jak v prsou smrtelných(J5m) a bol i zášť a kaž pas nitra(J5f) jenž nám teď smuší noci dny a jitra(J5f) rej vzně nebeských i pekelných(J5m) všech váš mu tužeb roz(J5m) jichž my jsme dičnou teď o(J5m) všech pu žár všech kla pozd žal(J5m) kdys v těchto hrdých bozích srdce rval(J5m) Teď váš ztichly nic jich neprobu(J5f) Věk bo na jich zkame hrudi(J5f) již odumřel však odkaz po něm zby(J5f) toť božství vdech v útvar ušlechti(J5f) Ó nesmrtel mrt kol a kol(J5m) Teď teprv božskými jste ve svém klidu(J5f) k čemu všechen zoufa jest bol(J5m) i dnes i po věk v truchlých prsou lidu(J5f) nač myslite těž z hloubi vzdech(J5m) žeť mar všechen k cílům lidským spěch(J5m) an všeho lem skon jest neodvrat(J5f) a všemu ži souzen konec mat(J5f) v tmách věčna ve přírody obje(J5m) Tak ky mrou hle ne krás mříti(J5f) A neže li věčnou pa(J5m) býť po nás též tak le majestát(J5m) než onen z mramoru zde po bozích(J5m) Jsme dico smrti však i ži(J5f) a kdys bude luny ře pláť(J5m) též stame zjev tak pl vděku(J5f) jak tato síň ten hřbitov božských (J5f) Smrť ne hrůz když ztichla šeň ži(J5f) a na spani památky sví(J5f) byť uhaslého světa odlesk slun(J5f) lesk tapl dávno mrt luny(J5f) Hle mrt luna přec tak slad svit(J5m) V něm zřím tak jas v božských tváří klid(J5m) a řím že i lidstva vel hrob(J5m) pln bude svatých věč krásných stop(J5m)
Vysvětlivky

takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem

S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice

J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno

Statistiky
Počet slok: 5
Celkem veršů: 71
Jamb: 71 (100 %)