Národa být jádrem! K tomu cíli
jako k slunci nad návaly mraků
pokynuli, s věštím ohněm v zraku,
dob svých vůdci v plodné tvůrčí chvíli.
Národa být jádrem, z něhož klíčí
vše, čím národ vzroste, co mu kmen
k výši vzepne, ztuží na křemen;
snětů, větvic korunu co vztýčí,
kořen v hloubce s půdou v jedno skuje,
aby ani podvratnými rýči
ani vichrem, nechť se z pekla vzduje,
ani lžibohy ni vzteklicemi
odervat se nedal rodné zemi!
Vidina tak lepá plápolem
kdys dvě bohatýrské duše vzňala –
Fügnerovu, Tyršovu!
Vroucně česká myšlenka v nich tkala
svého ztělesnění osnovu,
a jak duchy jich svým zjevením,
jak jich srdce spolným nadšením,
tak jich ruce svorně k dílu spiala
vytýčeným velkým úkolem:
národu dát jádro, jež v něj sílu vprýští!
Ideál ten, mythus o šťastnějším příští
v skutek oživili Sokolem.
Myšlenka si našla mistry svoje,
skutek – junáckých pak učňů roje.
Sokol, kdysi mužný sen dvou hlav,
dnes – děj reků české Iliady;
kdysi hlouček – nesčetný dnes dav
vzrostlý v legie a v myriady!
Jak by celý národ stál tu ve svém květu,
vlní se to moře sokolského sletu,
národ ve svém jádře, v nadějném svém zjevu.
Vizte juna, muže, vizte ženu, děvu!
Tisíce těch rukou, jež se pozvedají,
na Sokolskou čest a víru přísahají:
jádro národa že ušlechtile čisté
rozpučet se musí v zdar a vzrůst! Jen vizte,
jak se nejen svaly k švarné práci tuží,
však i vůle sílí, která srdce vzmuží,
a jak svorná kázeň v bratrství se světí –
ne v to tragické, jež trpně po staletí
kázalo svým věrným před katy se klonit,
však jež učí mrskat lotry, pryč je honit,
neřesti a křivdě, násilnostem čelit,
všecka chrabrá srdce v jednu hradbu stmelit,
tou se od cizáctva, od padoušstva dělit,
drahý národ však svou láskou svorně zcelit.
Mužstvím bezeskvrným, zdravě něžným ženstvím,
ryzí poctivosti svatým náboženstvím,
dobrem, jež i národ malý velkým činí,
vším, v čem výsost lidská, povznesme se nyní!
V srdci, v duchu, v činech osvíceně mravný –
tak nám vzroste národ svobodný a slavný!
Každý čist jak démant ať je ve svém ňadru,
pak – pěl Neruda – pak národ bude z kvádrů!
Na zdar národu, v něm Sokolstvu, v něm jádru!