III. A což ty větry burácejí?

Vojtěch Mikuláš Vejskrab Bělohrobský

III.
A což ty větry burácejí?
A což ty větry burácejí?
proč ruší vod těch rozhovory? Snad nechtí pohnat z líné hloubky to pleso na ty příkré hory?
Jen mlč, ty srdce! zticha větře! to jezero se z místa nehne; ty hneš jen vlnkou a pak zmlkneš, a voda – v starý žlab si lehne.