II. Jak zář červánků večerních

Vojtěch Mikuláš Vejskrab Bělohrobský

II.
Jak zář červánků večerních
Jak zář červánků večerních
déšť věstí zpráhlé zemi, tak pohled na pouť života mne těšil nadějemi.
32 Já přál si býti dělníkem u vlasteneckém dílu a cítil v sobě probouzet se mládí jarou sílu. Svůj život nes’ jsem za oběť bratřím a drahé vlasti, a klesám cestou k oltáři, na nějž chci žertvu klásti.