Tak jsem se vám ve čtvrtek
oknem na ten jarmark díval:
velký byl tam lidstva příval,
lomoz, křik, až jsem se lek';
soukupové, prodavači –
jedni na druhé se tlačí.
Když tak zřím to divadlo,
maně mi tu napadlo:
Srdce tvé tak osamělé
vadne, až uvadne celé;
přikup k němu ještě jedno,
ozdraví pak očihledno;
neboť kde je srdcí párek,
tam i láska ráda krouží,
láska pak, ten boží dárek,
srdcím dobře k duhu slouží.
O zboží tu dnes je hej –
snad i srdce na prodej.
Vyjdu ven – a skutečně
na výběr tu srdcí bylo;
jen že – škoda převěčně! –
žádné se mi nelíbilo.
Musil jsem jen, ubožák,
povzdychnout a nechat tak.
Avšak v srdci stonavém
starý červ zas počal hlodat,
a já řekl v bolu svém:
„Nemůžeš-li koupiti
srdéčko si po chuti,
tedy hleď to svoje prodat;
nebudeš-li srdce mít,
budeš s bolem jeho kvit.“
Hned jsem postavil si krám
a své srdce prodávám.
Čmert v mých kupcích musil vězet!
Každý mi je nechal ležet:
jeden, že je děravé,
druhý, že je bolavé,
ten, že schváceno je z bálu,
onen, že už doklepe –
srdce to prý nejlépe
s flastrem poslat do špitálu.
Tak mu každý chybu věděl,
a já, ač jsem mocí hleděl
třeba za „babku“ je dát,
nemoh' jsem je odprodat.
Posléz chtěl jsem dát je v handl;
začnu hlásat jeho ctnosti:
žeť sladké jak cukrkandl,
plno něžné milostnosti,
že jest měkké, útlocitné,
plamen že v něm hnedky chytne,
že jest velké, že jest vřelé,
že pojímá lidstvo celé –
zkrátka: že celý svět zdejší
nemá srdce výbornější. –
Hlásilyť se srdcí roje,
ale horší nežli moje!
To jsem přece nemohl
srdce své dát do výměny
za škvár jakýs bez vší ceny,
sic bych si byl pomohl
pěkně z bláta do louže.
A tu hořce zatouže,
zavřel jsem svou almárku
a šel domů z jarmarku. –
Se srdcem však nechci žíti,
nechci víc je v prsou míti!
Srdce mít už není v mÓdě;
nač tu plavat proti vodě?
Bez srdce má člověk nebe:
tloustne a nesouží sebe.
Nechci já žít na polo;
ergo – s srdcem na kolo!
Dám si vypsat licitaci,
sezvu zdejší generaci:
jednou – dvakrát – po třetí –
a už srdce poletí!
Popřejž jenom, nebes Pane!
ať mi zase nezůstane;
sice bych je v hněvu svém
– někomu dal jarmarkem.