33. Již se zimní noci krátí,

Josef Kuchař

33.
Již se zimní noci krátí, Již se zimní noci krátí,
 vlašťovičky k nám se vrátí, pampelišky zkvetou v ráz: ty jen nevracíš se z cest, nepřicházíš mezi nás – místo tvé tu prázdné jest. Vše se vrací ve svá hnízda, kos v nich sladké písně hvízdá, voní střemcha, kvete bez: ty jen nevracíš se z cest; marně čekáme tě dnes – místo tvé tu prázdné jest. Vůně, barev čar se splítá, pomalu již růže zkvítá, již jsi míval tolik rád: což se nenavrátíš z cest, což se nechceš ke svým znát? – Místo tvé tu prázdné jest. Pozvolna se dnové zkrátí, vlašťovičky v jih se vrátí, uschne květ, list spadne v ráz: ty už nevrátíš se z cest – v duši žhne nám smutku mráz, místo tvé že prázdné jest. 47

Kniha Do věčnosti (1924)
Autor Josef Kuchař