33. Již se zimní noci krátí,

Josef Kuchař

33.
Již se zimní noci krátí, Již se zimní noci krátí,
 vlašťovičky k nám se vrátí, pampelišky zkvetou v ráz: ty jen nevracíš se z cest, nepřicházíš mezi nás – místo tvé tu prázdné jest. Vše se vrací ve svá hnízda, kos v nich sladké písně hvízdá, voní střemcha, kvete bez: ty jen nevracíš se z cest; marně čekáme tě dnes – místo tvé tu prázdné jest. Vůně, barev čar se splítá, pomalu již růže zkvítá, již jsi míval tolik rád: což se nenavrátíš z cest, což se nechceš ke svým znát? – Místo tvé tu prázdné jest. Pozvolna se dnové zkrátí, vlašťovičky v jih se vrátí, uschne květ, list spadne v ráz: ty už nevrátíš se z cest – v duši žhne nám smutku mráz, místo tvé že prázdné jest. 47
Básně v knize Do věčnosti:
  1. 1. Já stále zřím tě, předrahý můj hochu,
  2. 2. Můj drahý hochu, vzdálen od nás
  3. 3. Že jsi večer v půldesáté
  4. 4. Den vzešel slunný; v modru oblohy
  5. 5. Proč v Boží radě souzeno,
  6. 6. Znals tu mladou višeň v sadě
  7. 7. Uložili k nebes míru
  8. 8. Dva sny.
  9. 9. Je to hrozné pomyšlení,
  10. 10. Teď, když jsem tě na vždy ztratil,
  11. 11. V šeď soumraku se halí zasněn kraj,
  12. 12. Přemítám o tvém osudu,
  13. 13. To bylo týden po tvé smrti
  14. 14. Já u hřbitovních tiše stojím vrat, –
  15. 15. Tvůj obraz v rámci smutečním,
  16. 16. Jak teď smutno v našem bytě, –
  17. 17. Chodím jako bludná duše
  18. 18. Svazeček tu klíčů nechals; –
  19. 19. (23. 5. 1916.)
  20. 20. Ach, hřbitůvku ty v cizině,
  21. 21. Mou myslí, hochu, táhne čas,
  22. 22. Za jediné tvé slůvko,
  23. 23. Můj drahý, mrtvý hochu,
  24. 24. (Moje knihovna.)
  25. 25. (1916.)
  26. 26. (V podzim života.)
  27. 27. Ticho po pěšinách,
  28. 28. Nad krajem se tiše stmívá –
  29. 29. (O Štědrém večeru.)
  30. 30. (Sníh.)
  31. 31. Cos stále číst tvé dopisy mne nutí,
  32. 32. (Ptáče.)
  33. 33. Již se zimní noci krátí,
  34. 34. Z ruky přátelské, jež dává
  35. 35. Stále slyším klarinetu
  36. 36. Stromovka – v ní Výstaviště!
  37. 37. Vy, sladké oči zamčené,
  38. 38. Ty, drahé dítě, jest-li s hůry
  39. 39. (S Bohem.)