26. (V podzim života.)

Josef Kuchař

26.
(V podzim života.)

Jsem jak jabloň v širém poli – daroval jsem květ i plod; teď tu v podzim stojím holý, v kmenu vetchém červů hlod. Nad mou hlavou vichry letí, ochvívá mne mlžný chlad – Co jsem musil přetrpěti, než vše drahé v hrob jsem klad! 38 Na světě jsem neměl štěstí, život svůj, ach, prohrál jsem; jeho uschlé ratolesti skryje brzo na vždy zem. Ještě muk a bolů trochu a vše mine v okamih – – Uloží mne k tobě, hochu, přikryje nás oba sníh. Zdroj jen mojí vroucí lásky vznítí z jara hrobu chlad: bude růsti v sedmikrásky a se travou zelenat. Nad hrobem pak s blízké sněti ptáče sladkou píseň svou o štěstí tom bude pěti, jak nám plyne nad hlavou.