18. Svazeček tu klíčů nechals; –

Josef Kuchař

18.
Svazeček tu klíčů nechals; –
Svazeček tu klíčů nechals; –
jsou to k smrti smutná slova, že si jimi neotevřeš nikdy více do domova.
Byls v něm ukryt v teple lásky, našels oddech v něm a radost, když jsi světu za kus chleba v povinnostech činil zadost. Upřímných pár slov vítalo v našem hnízdečku tě skrovném, a ty šťastným cítils se v něm jako v zámku ve čarovném. V něm jsi, blažen, zapomínal, srdce jak svět raní zrádný, příval zlob a křivdy neměl u nás k tobě přístup žádný. V laškování, smíchu, zpěvu dlel jsi s námi pohromadě, v naší náruči byls ukryt bezpečně jak v pevném hradě. Sladké sny tě obepředly, – duše vzlétla v rajské nivy, v srdci tvém když tiše vzpučel něžné lásky kvítek tklivý. 27 Cítili jsme tvoje štěstí, když jsi blažen oknem bytu v touze hleděl naproti nám dívčích zraků do blankytu. V milující ve náruči čekali tě dnové šťastní; budovali jste si skromně teplé hnízdečko své vlastní. Ale, náhle hrozný Osud v trosky naše štěstí zvrátil; – do světa tě zanes v dálku – v něm jsi se nám na vždy ztratil... Svazek tu klíčů nechals; – jsou to k smrti smutná slova, že si jimi neotevřeš nikdy více do domova.