36. Stromovka – v ní Výstaviště!

Josef Kuchař

36.
Stromovka – v ní Výstaviště!
Stromovka – v ní Výstaviště!
Za železnou jeho mříží smutně oko tvé k nám vzhlíží – z domobranců shromáždiště...
Pozdravy z nás plné vznětu každý poslati ti zkusil, ale jejich vroucnost zdusil maďarských les bajonetů.*) *) Hlídající tu uherské vojsko odhánělo tvrdě a nemilosrdně rodiče i příbuzné ode mříží.
50 Vzpomínka ta jak nás drtí! Netušili jsme tou chvílí, hlava k hlavě že se chýlí před branou již tvojí smrti. Jak bývalo jinak kdysi: tisíc barev, světel záři, hudbu, šum, vznět očí, tváří vzpomínka nám v duši křísí. Závratí se hlava točí: tolik divů, třpytu, krásy opojným se kouzlem hlásí v zdivené tvé, hochu, oči.**) Co v nás jiskřilo jen štěstí! – – Do zlatého do přediva vzdula se teď bouře divá, Osud udeřil svou pěstí. Konec pohádkám; – teď svistí minulost tu perutěmi... Smutek padá v duši, k zemi, a tak teskně šumí listí. – – **) Narážka na jubilejní výstavu v roce 1891 ve Stromovce pořádanou.
51