Na tichém hřbitově. (Ludvík Pfau.)

Josef Kuchař

Kdy po tichém jdu hřbitově, jak těžko, srdce, je ti, že možno nejvěrnější hruď, nám oddanou, ó Bůh to suď, tak rychle oželeti. Hrob brzo travou zaroste a vesele se dívá; jak list, jejž s větve vítr svál, se s námi život rozžehnal – a ptactvo dále zpívá. Ó, srdce lidské, s pýchou svou, šept cypřiší co jeví? – Nám úzký koutek vymezen; v něm sotva zdřímne srdce jen, již o něm nikdo neví.

Patří do shluku

tklivý, tón, teskný, zvuk, píseň, žalný, struna, vzdech, lkát, lkání

536. báseň z celkových 697

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. XLV. Na stráni pne se mohyla, (Gustav Pfleger Moravský)
  2. Jak pomníky nade hroby (Rudolf Mayer)
  3. Když šlo processí. (Xaver Dvořák)
  4. NA HŘBITOVĚ. (Ferdinand Tomek)
  5. Kol Stygu táhly těl se dlouhé šiky, (Josef Holý)
  6. Po klekání. (Hanuš Věnceslav Tůma)
  7. Smír. (Adolf Heyduk)
  8. JARO V CIZINĚ. (Bohuslav Květ)
  9. Na večerní zvon. (Augustin Eugen Mužík)
  10. Loretánské zvonky. (Adolf Heyduk)