9. Co zní tak toužně večerem,

Josef Kuchař

9.
Co zní tak toužně večerem, Co zní tak toužně večerem,
 že slzou oko se zalívá? To bílá labuť v jezeru, pohřební píseň sobě zpívá. 7 V těch zvucích jaro s poupaty, svatvečer citů jimi chvěje, že mramor moh’ by oživnout, a předc se smrti šíp v nich kreje. Ten večer sám se rozplakal, když nápěv mrtvé touhy slyšel, a lkal tak smutně olšinou, že měsíc jako mrtvý vyšel. Ba, od té doby večer vždy tak toužně – bolnétoužně-bolné stesky vede, že v píseň vlít, byť krví psal, to předce nikdo nedovede.
Básně v knize Za soumraku:
  1. 1. Sklopilo slunko víčka svá
  2. 2. Ven z lesů večer vystoupil
  3. 3. Přinesli jaro na křídlech
  4. 4. Bledý pastýř měsíček
  5. 5. Sestoupil večer v doliny
  6. 6. Rozkvetlo nebe hvězdami
  7. 7. Když jaro kolem na lukách
  8. 8. Spaly hvězdy soumrakem
  9. 9. Co zní tak toužně večerem,
  10. 10. Za soumraku les usíná
  11. 11. Usnul les – a poutník měsíc
  12. 12. Pojď, ty svatá tichá noci,
  13. 13. Na nebi hvězdy zlaté táhnou kruhy,
  14. 14. Tak tiše hřbitov leží
  15. 15. Hluboko na dně jezera
  16. 16. To nebe plné červánků
  17. 17. Chudinké kvítečko
  18. 18. Tys čistou jako rosa ta,
  19. 19. Tys čistou byla světicí
  20. 20. Z té duše okem slzavým
  21. 21. Nad lesy spadla hvězdinka
  22. 22. Ten tmavý vlas a pod ním snivé oko,
  23. 23. Ty pod křížem jsi klečela
  24. 24. Černaly se stínem lesy,
  25. 25. Za hvězdné noci májové jsem
  26. 26. Ty můj andělíčku strážný,
  27. 27. Tys můj živý věneček
  28. 28. Já, perlo má, jsem věčně tvůj,
  29. 29. Mnohou ženci květinku
  30. 30. Nasila jsem k svadbě routy,
  31. 31. Opuštěn jak svadlý lístek
  32. 32. Je mi lehounko – tak blaze,
  33. 33. Tak je milá, že by snad
  34. 34. Na ústa její růžová
  35. 35. Pověz, děvče, kouzlo jaké
  36. 36. Za památku onehdy,
  37. 37. Sladké poupě tmavooké,
  38. 38. Ta duše má jak ohně žár
  39. 39. Tisíc znělo jarem zvuků,
  40. 40. Myšlénka, cit a dychtění
  41. 41. Já lůnem duše pojal vše:
  42. 42. V ty struny duše dech jsem vložil,
  43. 43. Mne nezneuznej, drahá vlasti,
  44. 44. Já mluvit chtěl bych mluvou květin
  45. 45. Jediné ni obejmutí,
  46. 46. Že ten život plný bouří,
  47. 47. Bloudím jako proklet světem,
  48. 48. Od tebe mám na památku
  49. 49. V rubáši jsi přišla ke mně,
  50. 50. Matko – matko, těchu jednu
  51. 51. Dokuď v sladkých snech jsem bloudil,
  52. 52. Když mne všecko opouštělo,
  53. 53. Pro mne jednou srdce věrné
  54. 54. Duje vítr doubravinou,
  55. 55. Na sněhu stíny havranů
  56. 56. Přemílá osud jako mlýn
  57. 57. Ze sněhu bílé záclony,
  58. 58. V těch prsou jako v pustině –
  59. 59. Vytáhly časy oponu,
  60. 60. Na sněhu černala se půlnoc,
  61. 61. Ven nad bory se měsíček
  62. 62. a. Kdy hvězdy táhnou zlatý kruh,
  63. 63. b. Pod košatou lípou mladou,
  64. 64. c. Na hřbitově u zdi v koutku,
  65. 65. Já kdybych mohl, rodné místo
  66. 66. Až též jednou mne ten trávník
  67. 67. „Ta hvězda tam, to láska má,“
  68. 68. Noc jasná byla jako den,
  69. 69. Šumí vichr hrany sadem,
  70. 70. Ještě jeden pohled žhavý,
  71. 71. Usnul šumot na lesích,