III. Já v zimě teskné báje před:

Josef Kuchař

III.
Já v zimě teskné báje před: Já v zimě teskné báje před:
co srdce snilo, vzpomínalo, noc byla hluchá, mha a led... Tu zavál s modra vlahý dech, a skřivan v zlatém vzduchu volá: „Hle, jaro zde, ty smutku nech!“ A „jaroJaro zde!“ zní v hory, v les, a již to prší pestrým květem a víří v rozkoš, zpěv a ples! V mém srdci vstala zašlá zvěst – a každý kout v něm náhle zvučí, že dosud plný jara jest. Jsem v pohádce; v ráz žal a stesk mi v ňadrech tají v rosu, květy a v zlato slunných arabesk. 42 I kráčím zmámen v zeleň, jas – zvšad vidím smát se modré oči a vláti vstříc mně plavý vlas... To mladý můj mně vzpučel věk: hle, na mé první štěstí lásky co zkvetlo v písni pomněnek! 43

Kniha Ze zašlých a nových dob (1885)
Autor Josef Kuchař