III. Já v zimě teskné báje před:

Josef Kuchař

III.
Já v zimě teskné báje před: Já v zimě teskné báje před:
 co srdce snilo, vzpomínalo, noc byla hluchá, mha a led... Tu zavál s modra vlahý dech, a skřivan v zlatém vzduchu volá: „Hle, jaro zde, ty smutku nech!“ A „jaroJaro zde!“ zní v hory, v les, a již to prší pestrým květem a víří v rozkoš, zpěv a ples! V mém srdci vstala zašlá zvěst – a každý kout v něm náhle zvučí, že dosud plný jara jest. Jsem v pohádce; v ráz žal a stesk mi v ňadrech tají v rosu, květy a v zlato slunných arabesk. 42 I kráčím zmámen v zeleň, jas – zvšad vidím smát se modré oči a vláti vstříc mně plavý vlas... To mladý můj mně vzpučel věk: hle, na mé první štěstí lásky co zkvetlo v písni pomněnek! 43
Básně v knize Ze zašlých a nových dob:
  1. ZDROJ POESIE.
  2. MRTVÉ MATIČCE.
  3. KLEKÁNÍ.
  4. POUTNÍK.
  5. I. To hvězdou slétl anděl s nebes výše,
  6. II. Světice má, s hvězdných výšin
  7. III. Mně na mysli teď často vroucně tanou
  8. IV. ZELENEC.
  9. V. Mé srdce opojeno podřimuje
  10. VI. Tys modrou snivou mluvou očí svých
  11. VII. VZPOMÍNKY.
  12. VIII. RŮŽOVÁ POUPATA.
  13. IX. PRVNÍ SNÍH.
  14. X. MYRTA.
  15. XI. NOCTURNO.
  16. I. Jara se zachvěla étherem zvěst –
  17. II. Otevřelo jaro oči fialkové – –
  18. III. Já v zimě teskné báje před:
  19. IV. Sklopilo slunce oči svoje,
  20. V. Ach, utonout bych přál si v lesku jara
  21. VI. CHORÁL.
  22. I. Tak smutně hléd k nám v loučení
  23. II. Ta muka naše zná jen bůh
  24. III. Rve pozdní jeseň zbylé léta zdoby:
  25. IV. Kdys duši byl bych snad vyplakal,
  26. V. Tvůj modrý hled! – Co tajil vše, kdo poví? –
  27. VI. Květ smrti bledý v líčku,
  28. VII. Žlutým listem zadumčivá
  29. MŮJ ŽIVOT.
  30. KOSTELÍK.
  31. STESK BEZNADĚJE.
  32. JEHO OSVÍCENOSTI panu JANU HRABĚTI Z HARRACHŮ
  33. KU STŘÍBRNÉ SVATBĚ DO ALBUM.