MRTVÉ MATIČCE.

Josef Kuchař

MRTVÉ MATIČCE.
Zda poznám, mrtvá matičko, ten růvek z četných davů, kam uložili ke spánku tu šedivou tvou hlavu. Zda najdu, kde to mateřské tlí věrné srdce tvoje, jež klidilo jen útrapy a žití nepokoje. Zda poznám růvek zapadlý, v němž spočinula ruka, jež pro mne v potu nosila ty mozoly a muka... Ó, jistě najdu v koutečku tu hrstku hlíny chladné, kde poklad v světě nejdražší mně v prach a popel vadne. 7 Já pokleknu a políbím tu drahou svatou hrudu, a žalovat ti, matičko, svůj stesk a bolest budu. A k místu hlavu přikloním, kde duch tvé srdce tuší, a vymodlím a vypláču ti na něm svoji duši. 8
Básně v knize Ze zašlých a nových dob:
  1. ZDROJ POESIE.
  2. MRTVÉ MATIČCE.
  3. KLEKÁNÍ.
  4. POUTNÍK.
  5. I. To hvězdou slétl anděl s nebes výše,
  6. II. Světice má, s hvězdných výšin
  7. III. Mně na mysli teď často vroucně tanou
  8. IV. ZELENEC.
  9. V. Mé srdce opojeno podřimuje
  10. VI. Tys modrou snivou mluvou očí svých
  11. VII. VZPOMÍNKY.
  12. VIII. RŮŽOVÁ POUPATA.
  13. IX. PRVNÍ SNÍH.
  14. X. MYRTA.
  15. XI. NOCTURNO.
  16. I. Jara se zachvěla étherem zvěst –
  17. II. Otevřelo jaro oči fialkové – –
  18. III. Já v zimě teskné báje před:
  19. IV. Sklopilo slunce oči svoje,
  20. V. Ach, utonout bych přál si v lesku jara
  21. VI. CHORÁL.
  22. I. Tak smutně hléd k nám v loučení
  23. II. Ta muka naše zná jen bůh
  24. III. Rve pozdní jeseň zbylé léta zdoby:
  25. IV. Kdys duši byl bych snad vyplakal,
  26. V. Tvůj modrý hled! – Co tajil vše, kdo poví? –
  27. VI. Květ smrti bledý v líčku,
  28. VII. Žlutým listem zadumčivá
  29. MŮJ ŽIVOT.
  30. KOSTELÍK.
  31. STESK BEZNADĚJE.
  32. JEHO OSVÍCENOSTI panu JANU HRABĚTI Z HARRACHŮ
  33. KU STŘÍBRNÉ SVATBĚ DO ALBUM.