III. Mně na mysli teď často vroucně tanou

Josef Kuchař

III.
Mně na mysli teď často vroucně tanou Mně na mysli teď často vroucně tanou
 vše drahá tvoje slova, rady, proseb vzdech, a zlatých snů mých pestrobarvých na křídlech tu v tiché noci hvězdou s nebe kanou, tu hledí na mne tváří uplakanou, neb růží cudně rdí se dívčích na ňadrech. Hle, vtělily se v líc mně děcka sladkou a v blankytný ten jeho dumně snivý hled, tvá z něhož obráží se jemná duše zpět – – Však vráskou vryla se mi ve tvář hladkou a do vlasů mi padla jinovatkou ta slova příkrá, jež mi řekla’s naposled.... Již odčiněna dávno hrobu tísní, jenž chladně na věky se zavřel za tebou, a sníh, jenž napadl z nich na skráň moji mdlou, teď taje slunným jarem zlatých písní, jež vůní, rosou tvojí duše vysní mně zhaslé mladé štěstí z hrobu v náruč mou. 24
Básně v knize Ze zašlých a nových dob:
  1. ZDROJ POESIE.
  2. MRTVÉ MATIČCE.
  3. KLEKÁNÍ.
  4. POUTNÍK.
  5. I. To hvězdou slétl anděl s nebes výše,
  6. II. Světice má, s hvězdných výšin
  7. III. Mně na mysli teď často vroucně tanou
  8. IV. ZELENEC.
  9. V. Mé srdce opojeno podřimuje
  10. VI. Tys modrou snivou mluvou očí svých
  11. VII. VZPOMÍNKY.
  12. VIII. RŮŽOVÁ POUPATA.
  13. IX. PRVNÍ SNÍH.
  14. X. MYRTA.
  15. XI. NOCTURNO.
  16. I. Jara se zachvěla étherem zvěst –
  17. II. Otevřelo jaro oči fialkové – –
  18. III. Já v zimě teskné báje před:
  19. IV. Sklopilo slunce oči svoje,
  20. V. Ach, utonout bych přál si v lesku jara
  21. VI. CHORÁL.
  22. I. Tak smutně hléd k nám v loučení
  23. II. Ta muka naše zná jen bůh
  24. III. Rve pozdní jeseň zbylé léta zdoby:
  25. IV. Kdys duši byl bych snad vyplakal,
  26. V. Tvůj modrý hled! – Co tajil vše, kdo poví? –
  27. VI. Květ smrti bledý v líčku,
  28. VII. Žlutým listem zadumčivá
  29. MŮJ ŽIVOT.
  30. KOSTELÍK.
  31. STESK BEZNADĚJE.
  32. JEHO OSVÍCENOSTI panu JANU HRABĚTI Z HARRACHŮ
  33. KU STŘÍBRNÉ SVATBĚ DO ALBUM.