V. Ach, utonout bych přál si v lesku jara

Josef Kuchař

V.
Ach, utonout bych přál si v lesku jara
Ach, utonout bych přál si v lesku jara
a v snech a písních, jimiž srdce hárá.
Hle, teplý úsměv zčeřil blankyt svěží – a v zlaté záři celá země leží. Vzduch voní – každá haluz květem vzňata a celý svět číš zpěvu vrchovatá. Šum, bzukot, hvizd a tisíc zvuků lesalesa, vše splývá v chorál a hřmí na nebesa. Stráň mladne – listí sladké báje šepce a šťastní snové klíčí v staré lebce. Ba, rozmarina v drobný kvítek smavý hle, porozkvítá i kol – mrtvé hlavy... Ach, utonout bych přál si v lesku jara a v snech a písních, jimiž srdce hárá. 45