II. Otevřelo jaro oči fialkové – –

Josef Kuchař

II.
Otevřelo jaro oči fialkové – – Otevřelo jaro oči fialkové – –
 Vzduchem plyne zlato, srdcem táhnou snové... Vůní zasypaná v stinné stromů taji srdéčka dvě v poupě lásky rozkvétají. Poupě snivé puká, celý svět se úží v omamnou a velkou žhavou blaha růži... A ta srdce věří v jara věčný svátek, v štěstí, které pučí stále do poupátek – – Sen to zašlý... vzpomínky dvě jsou to smavé – jedna z nich má modrý zrak a vlasy plavé. Druhá světem bloudí zmučená a bledá a motýlem černým družce na hrob sedá. Na hrob tichý v horách – v stinné stromů taji kde se v jednom srdci dvě v prach rozpadají... 41
Básně v knize Ze zašlých a nových dob:
  1. ZDROJ POESIE.
  2. MRTVÉ MATIČCE.
  3. KLEKÁNÍ.
  4. POUTNÍK.
  5. I. To hvězdou slétl anděl s nebes výše,
  6. II. Světice má, s hvězdných výšin
  7. III. Mně na mysli teď často vroucně tanou
  8. IV. ZELENEC.
  9. V. Mé srdce opojeno podřimuje
  10. VI. Tys modrou snivou mluvou očí svých
  11. VII. VZPOMÍNKY.
  12. VIII. RŮŽOVÁ POUPATA.
  13. IX. PRVNÍ SNÍH.
  14. X. MYRTA.
  15. XI. NOCTURNO.
  16. I. Jara se zachvěla étherem zvěst –
  17. II. Otevřelo jaro oči fialkové – –
  18. III. Já v zimě teskné báje před:
  19. IV. Sklopilo slunce oči svoje,
  20. V. Ach, utonout bych přál si v lesku jara
  21. VI. CHORÁL.
  22. I. Tak smutně hléd k nám v loučení
  23. II. Ta muka naše zná jen bůh
  24. III. Rve pozdní jeseň zbylé léta zdoby:
  25. IV. Kdys duši byl bych snad vyplakal,
  26. V. Tvůj modrý hled! – Co tajil vše, kdo poví? –
  27. VI. Květ smrti bledý v líčku,
  28. VII. Žlutým listem zadumčivá
  29. MŮJ ŽIVOT.
  30. KOSTELÍK.
  31. STESK BEZNADĚJE.
  32. JEHO OSVÍCENOSTI panu JANU HRABĚTI Z HARRACHŮ
  33. KU STŘÍBRNÉ SVATBĚ DO ALBUM.