II. Otevřelo jaro oči fialkové – –

Josef Kuchař

Otevřelo jaro oči fialkové – – Vzduchem plyne zlato, srdcem táhnou snové... Vůní zasypaná v stinné stromů taji srdéčka dvě v poupě lásky rozkvétají. Poupě snivé puká, celý svět se úží v omamnou a velkou žhavou blaha růži... A ta srdce věří v jara věčný svátek, v štěstí, které pučí stále do poupátek – – Sen to zašlý... vzpomínky dvě jsou to smavé – jedna z nich má modrý zrak a vlasy plavé. Druhá světem bloudí zmučená a bledá a motýlem černým družce na hrob sedá. Na hrob tichý v horách – v stinné stromů taji kde se v jednom srdci dvě v prach rozpadají...

Patří do shluku

poupě, růž, růže, květ, vypučet, vonný, zkvést, kytka, perla, fialka

100. báseň z celkových 486

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Hroby rodičův. (Adolf Heyduk)
  2. Jaro v jeseni. (Adolf Heyduk)
  3. Zakleté jaro. (Bohdan Kaminský)
  4. Z perlové šňůrky. (Václav Šolc)
  5. XVIl. Slunce, (Adolf Heyduk)
  6. Nad kolébkou. (Adolf Heyduk)
  7. Tys krásná jako růže, (František Ladislav Menhard Litoměřický)
  8. Hloub v oko Tvé... (Jaroslav Vrchlický)
  9. S jara. (Adolf Heyduk)
  10. Naděje. (Adolf Heyduk)