Naděje.

Adolf Heyduk

Jaký milý vůkol zjev, v luzích vůně, v lesích zpěv; leknín zdobí ňadra tůně, skvostem září oko děv, ba i v srdci, které stůně, okouzlená hoří krev. Jaký zázrak napořád, jako včely, čas jimž vlád’, myšlenky se rozletěly; v duhu znícen vodopád, a hoch snivý dřív, teď smělý, šepce dívce: „Mám tě rád! Ke květu až přijde květ, kytka bude; za pár let omladí se v chatě chudé život náš a celý svět!...“ Sklopilo se líčko rudé, v jednom chvěl se dvojí ret.

Patří do shluku

poupě, růž, růže, květ, vypučet, vonný, zkvést, kytka, perla, fialka

114. báseň z celkových 486

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. S jara. (Adolf Heyduk)
  2. None (Alois Vojtěch Šmilovský)
  3. Což divné ony perly jsou... (Adolf Heyduk)
  4. KONEC HÁDKY. (Jaroslav Vrchlický)
  5. Štěstí. (Jan Červenka)
  6. Bláhová láska. (Josef František Karas)
  7. LV. Obrovský květ (Adolf Heyduk)
  8. Květen. (Adolf Heyduk)
  9. II. Podobizna. (Josef Svatopluk Machar)
  10. Z perlové šňůrky. (Václav Šolc)