KONEC HÁDKY.

Jaroslav Vrchlický

Šli milující sadem zkvětlým, kol květů purpur plál a běl, nad jejím vlasem skloněn světlým, on tichým, snivým hlasem děl: Viz rudé květy na jabloni, viz ty, jenž zdobí hlohu keř, mé lásky zvěsť z nich sladce voní, ty rostou ze srdce mi, věř! Však ona vrtíc hlavou děla: Ty, jenž se nachem zaskvěly, ty mého srdce krev jsou vřelá, ty rostou z něho, příteli! On odporoval. Vzešla hádka, chtěl každý rudé svými zvát. Jak skončila as ta pře sladká? To, pravím, nechtějte se ptát; vím, černohlávek na jabloni, jenž letěl kol, se tomu smál. Květ bílý ze srdce jim voní, však rudý na líčku jim plál.

Patří do shluku

poupě, růž, růže, květ, vypučet, vonný, zkvést, kytka, perla, fialka

162. báseň z celkových 486

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Král – žebrák. (Adolf Heyduk)
  2. PÍSEŇ. (Jaroslav Vrchlický)
  3. XV. Nač dýl si ňádra ostřežit, (Vítězslav Hálek)
  4. Z perlové šňůrky. (Václav Šolc)
  5. VEDLE CESTY. (Adolf Bohuslav Dostal)
  6. 14. Sotva že vkročím v lesa stinné loubí (Vojtěch Pakosta)
  7. Růže. (Anna Simerská)
  8. Naděje. (Adolf Heyduk)
  9. Štěstí. (Jan Červenka)
  10. VI. (FIALKY V JESENI.) (Jaroslav Vrchlický)