Hloub v oko Tvé...

Jaroslav Vrchlický

Hloub v oko Tvé a z něho v duši mladou jsem zadíval se, a juž snové kladou mně na čelo svá křídla purpurová, kterými v srdce vchází láska nová; já s bázní slyším tajné jeho zvěsti a sám se tážu, co mi schází k štěstí? Hloub v oko Tvé... Ó jeho na výsluní mé srdce bují novou, vzácnou vůní, jak poupě z jara trhá vazby těsné, by rozkvětlo, než v náruč Tobě klesne! Hloub v oko Tvé... Tvá duše z něho čistá jak holubice, když se k letu chystá, svá rozepíná křídla stříbroskvělá a dotýká se tiše mého čela, a více jemu vdýchá políbení než na řeřabu hroznů v podjeseni. Hloub v oko Tvé a hlavu u Tvé hlavy, až sjel by s ňader živůtek Ti tmavý, Tvou ruku tisknout, vlasy Tvoje plésti – mé dítě, vím juž, co mi schází k štěstí!

Patří do shluku

poupě, růž, růže, květ, vypučet, vonný, zkvést, kytka, perla, fialka

163. báseň z celkových 486

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Štěstí. (Jan Červenka)
  2. XV. Nač dýl si ňádra ostřežit, (Vítězslav Hálek)
  3. Z perlové šňůrky. (Václav Šolc)
  4. Mladé dívce. (Adolf Heyduk)
  5. III. Má panenka má krásné oči, (Bohdan Kaminský)
  6. JARNÍ MODLITBA. (Alois Škampa)
  7. Naděje. (Adolf Heyduk)
  8. ŠTĚSTÍ. (Jaroslav Haasz)
  9. Bláhová láska. (Josef František Karas)
  10. KONEC HÁDKY. (Jaroslav Vrchlický)