X. MYRTA.

Josef Kuchař

X.
MYRTA.

Myrto, Její duše sny své vonné, zlaté touhy své ti v lístky vpletla, a když je i s lístky sever rozvál, ona s tebou svorně odekvetla. Po dlouhých teď létech znova zkvétáš, a mé srdce bolnou touhou vzdychá: pučí z tebe drahým bílým kvítkem také Její duše, myrto tichá?! 34