II. Ta muka naše zná jen bůh

Josef Kuchař

Ta muka naše zná jen bůh v těch temných trapných chvílích, když lákala víla zlá v noc do svých loktů bílých. My nechtěli ni uvěřit, že mohla by být vzata nám náhle tak a na věky ta hlavinka tvá zlatá. My doufali a věřili v nejslednější chvíli, že zacloní křídlem svým tvůj krásný anděl bílý... V tomjakby šumot perutí? – z nás každý mrazně vážný: to v pláči od tvé kolébky v dál mizel anděl strážný...

Patří do shluku

hajat, spinkat, hajinkat, peřinka, andělíček, děťátko, andílek, postýlka, maminka, synáček

347. báseň z celkových 486

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. JDI SPAT. (Josef Václav Sládek)
  2. RŮZNÉ LISTÍ. (Jaroslav Goll)
  3. BOŽENĚ VLACHOVÉ (Jan Neruda)
  4. Zlatá záře podvečera (Josef Holý)
  5. Ukolébavka. (Josef Václav Sládek)
  6. DOSLOV 1929 (Jiří Mahen)
  7. Na hrobě bratříčka. (Irma Geisslová)
  8. Píseň. (Jaroslav Vrchlický)
  9. VI. UKOLÉBAVKA. (Antonín Klášterský)
  10. PÍSEŇ. (Bohdan Kaminský)