V. Tvůj modrý hled! – Co tajil vše, kdo poví? –

Josef Kuchař

Tvůj modrý hled! – Co tajil vše, kdo poví? – V něm seraf snesl hvězdnatými křídly sen jarní noci v záhon fialkový... Teď zamčen je – a věčná tma v něm sídlí. – Jak stůňu po něm! – Kéž ten vonný teplý hled mi svitne jednou ještě – naposled! Ó jistě kdysi – srdce mi to praví – až líc má bledá, touhou uplakána se vnoří v modrý kvítek usedavý, jenž na růvku tvém útrpně zkvet z rána: mně náhle svitne z kvítku vstříc tvůj, dítě, hled – o kdysi jistě, vím to – naposled...

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

poupě, růž, růže, květ, vesna, polibek, jaro, zkvést, pel, zulíbat

139. báseň z celkových 803

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. VICHŘICE. (Ludvík Lošťák)
  2. Modlitba. (Julius Alois Koráb)
  3. Intimní dialogy. (Jaroslav Vrchlický)
  4. HOŘEC. (Herma Pilbauerová)
  5. Rozplynutí. (Beneš Grünwald)
  6. V HOR NÁRUČI. (Herma Pilbauerová)
  7. NAD HROBEM MATČINÝM. (Rudolf Pokorný)
  8. COŽ TA LÁSKA VĚC JE DIVNÁ! (Herma Pilbauerová)
  9. VIII. RŮŽOVÁ POUPATA. (Josef Kuchař)
  10. Fanfáry ku požáru. (Otto Gulon)