Mráz.

Beneš Metod Kulda

V krásném máji léta Páně zastkvěly se sady, stráně, hojným květem bezúhonným, rouchem stromů libovonným; chodec každou chvíli stál, v květu tom si liboval. Nastal večer málo temný, zavál větřík nepříjemný; kde kdo míjel vnady stromů, navracel se chvatně domů; v noci dostavil se mráz, květy spálil v jeden ráz. Smutni byli hospodáři, bledli ve své mužné tváři; milé stromy obcházeli, málo zdravých květů zřeli; v květech černý zárodek vzbudil v duši valný lek. „Nemůžeme v tomto roce těšiti se na ovoce; vonný květ nám rychle vadne, maličko, a na zem spadne,“ povzdechli si z hluboka, slza šla jim do oka. Vycházejí z domů rodných dítky otců, matek hodných; jako stromky plné květů dávají se v náruč světu, dávají se na cestu s požehnáním ku městu. Jiskrou svítí očka mladá, nehyzdí je žádná vada; růží rdí se jejich líce, radují se denně více; radost kyne rodičům, až se vrátí v rodný dům. Vracejí se vícekráte do rodiny věru svaté, pokud blahou víru v duši černý blud jim neporuší; pokud jarý, přímý vaz neshrbí jim bludů mráz. Kteraká to trudná změna! Otec, matka, sestra sténá; v synu, bratru láska stydne, kalny zraky druhdy vlídné; postava už nelibá kostelu se vyhýbá. Velké-li snad namáhání lilje, růže s tváří shání? Přetrpěná-li snad bída jinochovi z očí hlídá? Otcův sáček v nevoli hlasně volá: „Nikoli!“ Nevěrecká lživá četba, doby naší strašná kletba, smělé slovo, směšná pýcha, mládeži zlé jedy míchá; z takové-li otravy národ dojde oslavy? Nemily už jsou vám děje Cyrilla a Methoděje; co pak ještě z pravdy víte? Ani toho nevidíte, Cyrillem a Methodem že jsme živým národem? Nevěrou zas jeví doba, čím nám škodívala zloba; vlasti naší blahem bylo, co se druhdy nezdařilo; nepřítel-li nutí vás sypat v dorost zhoubný mráz?! Ten svůj dorost pozorujte, činnost jejich zapisujte, co z nich v městech, ve vsích všude pro náš drahý národ bude; co jich smutně zahyne, než půl sta let uplyne. Kéž se všickni k Bohu vrátí, Morana než v hrob je sklátí! Také Vy se rozpomeňte, vlastní činnost věrně ceňte! Za poslední hodiny potěšte své rodiny!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

nevěrec, katolík, věrec, nevěra, bližní, národovec, blud, církev, kazit, odrodilec

65. báseň z celkových 640

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. báseň bez názvu (Ferdinand Tomek)
  2. PŘELUDY. (Jaroslav Vrchlický)
  3. Zpronevěřil se Kristu. (Beneš Metod Kulda)
  4. II. PANU VILÉMU BITNAROVI, žáku vyšší průmyslové školy v Praze. (Beneš Metod Kulda)
  5. XI. PANU MARTINU CHUDOBOVI, bohoslovci v Olomouci na Moravě. (Beneš Metod Kulda)
  6. Slavnost Božího Těla. (Beneš Metod Kulda)
  7. Rozhled. (Beneš Metod Kulda)
  8. Rost jsem v utěšeném prostu štíhlý, (Josef Holý)
  9. Housenky a štváči. (Beneš Metod Kulda)
  10. Proslov k zábavě hospodářské jednoty. (Vojtěch Mikuláš Vejskrab Bělohrobský)