PANU JANU HALOUZKOVI, kn. arc. konsistornímu auditoru v Olomouci, vyznamenanému válečnou medalií, faráři v Rešově na Moravě.

Beneš Metod Kulda

PANU JANU HALOUZKOVI,
kn. arc. konsistornímu auditoru v Olomouci, vyznamenanému
válečnou medalií, faráři v Rešově na Moravě.

Ty akademik vážný, právník mladý, jsi ve válečné povolán byl řady Svým svrchovaným vojevůdcem králem, by bratr křesťan, bratr Slovan trudný, byl sproštěn jarma, v němžto tyran škůdný jej udržoval v nebezpečí stálém. Všem brancům dán byl průvod smutně pestrý šli s nimi otcové a matky, sestry. Už na vojíny čeká povoz hbitý, už zapřažen kůň silný, parou sytý, by větrem letěl s nimi z rodné Hané. Oh, kde kdo kvílí naříká a pláče, druh za druhem už do vagonu skáče a vlak se pohnul na znamení dané; jen z dálky ještě bílé šátky vlají a příbuzní se rozcházejí v kraji. Všem junům v tvářích rudé růže kvetou, Jan vlídný mluví s podřízenou četou, všem po bratrsku naučení dává; všem slzy schnou a klidnost se jim vrací, všem aspoň s tváří zármutek se ztrácí, a zpěvem každý veselým se stává. Vlak stanul. Všichni za hřmotného hluku se octli v řadách válečného pluku. Aj, „Stupaj! Stupaj!“ náčelník hned velí a v pochod dal se udatný pluk stkvělý, vždyť chůzi usnadňuje buben zvučný. 70 Svou zbraň a vak svůj každý vojín nese, zpěv mnohohlasný ze rtů jde jim v lese, a po něm ozývá se hovor hlučný. Jdou junáckým a bohatýrským krokem, zem neznámou si každý měří okem. Jim chůzi náhle zastavuje řeka; tam mostu není – to je málo leká; šat s vakem a zbraň lesklou v jedné ruce se přeplavili k protějšímu břehu jak velociped v urychleném běhu, a na sucho zas vyskákali prudce. Tam zprávu dali chytří vyzvědači, že ozbrojený Moslem k nim se vláčí. Hned do pušek svých ostrý náboj dali a po bobečku ku předu se hnali, z nich každý Turkům ostré kulky hází. Kdo živ z nich statně útěkem se bránil, tak rekovně svůj vlastní život chránil, však nejeden jim mrtvý soudruh schází. Pak za potomních zarputilích bojů se zmenšil počet také našich vojů. Ty, Bratře Jene, po skončené válce se’s shledal v milé domorodé dálce zas s milenými Svými příbuzenci. Jak rychle jsi se doma zotavoval, jak často o válce jsi vypravoval v tom toužném denních posluchačů věnci! Však smutná válka nový směr Ti dala, Tě na vinici Páně Církev zvala. Již po jedenáct roků místo meče Ty slovem Božím, pérem vcházíš v seče s tím duchem zlým a od počátku lhářem; 71 Ty v národě Svém hubíš lež a bludy, Ty pravdu hlásáš lidu Svému všudy, a za vlast prosíš Boha před oltářem. Jak krásně kvete ta Tvá svatá setba, jak mila všem je z Tvého péra četba! Sám Kníže-Arcipastýř Tobě svědčí, že dílo Tvé je nad obyčej větší, že výtečně Své konáš povinnosti; Tvé péro obratné a stále čilé nám ročně skýtá práce roztomilé i dospělým i malým ku radosti. Měj chválu v drahé vlasti celé a přijmi spolu moje díky vřelé. Koj Tebe s drahým otcem, s milou matkou Bůh nerušeným klidem, těchou sladkou; Tvá zásluha vždy vzrůstej vonným květem. Kdys blažen vejdi v nebes věčnou bránu mil lidem všem a všehomíra Pánu, v ráj vůdcem zůstaň mužům, ženám, dětem. Buď vítáno a čtenářům Tvým milo a vlasti užitečno každé dílo. 72 Příznivcům katolického písemnictví českéhoIII Katolickým básníkům českým1 Kříž Páně3 Pěvcům českým8 Panu Baarovi Jindřichu10 “ Bitnarovi Vilému11 “ Bouškovi Zikmundu12 “ Dvořákovi Xaveru14 “ Florianovi Josefu15 “ Holečkovi Františku16 “ Hornovu Vladimíru17 “ Hulakovskému Janu19 “ Chlumeckému-Kuželovi20 “ Chramostovi Františku21 “ Chudobovi Martinu22 “ Jasanoviči-Vévodovi23 “ Ježkovi Janu25 “ Kalusovi Josefu26 “ Knotkovi Antonínu27 “ Kohoutovi Františku28 “ Korábovi Juliu Al.29 “ Kotroušovi Karlu30 “ Krausovi Karlu31 “ Kyselému-Saucrovi32 “ Leubnerovi Františku33 “ Lutinovu-Dostálovi34
[73] Strana Panu Maršálkovi Mikuláši35 “ Medňanskému Martinu36 “ Místeckemu-Pěčkovi37 “ Mottlovi Josefu38 “ Novákovi Františku39 “ Nečasovi Janu40 “ Pavelčíkovi Antonínu41 “ Pavelkovi Jakobu42 “ Pavlíkovi Jarolímu43 “ Potěhníkovi Aloisiu44 “ Richtrovi Františku45 “ Roučkovi Jaroslavu47 “ Skalíkovi Františku48 “ Smutnému Karlu49 “ Spáčilovi Janu50 “ Stupavskému-Navrátilovi51 “ Svárovskému Janu52 “ Sychrovskému-Novotnému53 “ Šimonovi Josefu54 “ Šormovi Josefu55 “ Tauberovi Otakaru57 “ Travěnci Antonínu58 “ Uttenrodtovi Zikmundu59 “ Vaňkovi Františku60 “ Vějchodskému Josefu61 “ Vondráškovi Janu63 “ Walzelovi Františku64 “ Zaletělovi Fabiánovi66 “ Zárovskému-Sekaninovi68 “ Halouzkovi Janu70
E: lk; 2002 [74]

Kniha Díkůvzdání (1895)
Autor Beneš Metod Kulda