Proslov.

Beneš Metod Kulda

Proslov.
Již čas, již čas, již čas, slyš kde kdo vážný hlas! Již meluzína skučí, hrom z nedaleka hučí, již hadem lítá blesk, a budí v duších stesk: hle, již se zdvihá prach, jenž valem množí strach, Ó pospíchejme v chrámy, Bůh smilovný buď s námi! Není to vichřice v přírodě Boží, která nám hubívá pozemské zboží; bouře ta národu záhubou hrozí, možnost tu nechápou slepcové mnozí. Oni se bludem svým chvastavě chlubí: „Nevěrou naší se nepřítel zhubí!“ [3] Ubozí, neznáte dějiny vlasti? Nevěra byla vždy pro národ pastí, z nížto jej vícekrát v smrtelné ráně k životu zbudila Církev jen Páně. Křičíte, stojíte, jako ty duby. nezříte, kterak se nepřítel zubí; radostí v hrudi jim tají se dech, šeptají: ,Čecha jen přemůže Čech. Církev co zmařila pradědům našim, jistě my dovedem způsobem snazším. Víru svým rodákům z útroby kradou, nevěrou národ svůj pod meč nám kladou.‘ Hubičům odvěkým nechcete věřit? Na Bílou horu zas chcete krok měřit? Vizte přec, co se již kolem vás děje, a kam ten zástup váš zběsile spěje! Koho váš nerozum do sítě lapí, ve zkázu zjevnou hned s rodinou kvapí. Zjevené pravdy již nejedna chýže bojí se jak zlý duch Kristova Kříže; vašimi bludy se v temnotu noří, vlastní své blaho a rodin svých boří. K vůli vám ctnosti a příkazy Boží mají už za plevel, za škodné hloží; poctivé práce se úšklebně štítí, v lenosti jenom chtí blaženě žíti; máte-li jistotu porážkou vaší, Bůh že zas zachová milou vlast naši? A že Bůh národ náš ve stavu chabém v svobodě zachová, an chce být rabem? Nedá-li národ nás záhubcům jarmo, ježto mu shovíval tolikrát darmo? 4 Doufá-li rozum váš přeludem jatý, vám že by na pomoc Václav šel svatý – mučenník pro víru do nebe vzatý? Ano, jen odložte všechen blud klatý; nemůže hájiti nebešťan blahý nevěrných křesťanů zpozdilé snahy. Má-li snad zvolati řiditel mezka: „Aj hle, zde bývala Praha kdys česká?“ Bohužel, svedenců značné již tlupy národ svůj veřejně, nestoudně tupí; před nimi svobodný nemyslitel do hlučných spolků a táborů všel. Již čas, již čas, již čas, slyš kde kdo vážný hlas; a poslušen jsa pravdy hlasu. měj na zřeteli bludnou chasu! 5