Proslov.

Beneš Metod Kulda

Proslov.
Již čas, již čas, již čas, slyš kde kdo vážný hlas! Již meluzína skučí, hrom z nedaleka hučí, již hadem lítá blesk, a budí v duších stesk: hle, již se zdvihá prach, jenž valem množí strach, Ó pospíchejme v chrámy, Bůh smilovný buď s námi! Není to vichřice v přírodě Boží, která nám hubívá pozemské zboží; bouře ta národu záhubou hrozí, možnost tu nechápou slepcové mnozí. Oni se bludem svým chvastavě chlubí: „Nevěrou naší se nepřítel zhubí!“ [3] Ubozí, neznáte dějiny vlasti? Nevěra byla vždy pro národ pastí, z nížto jej vícekrát v smrtelné ráně k životu zbudila Církev jen Páně. Křičíte, stojíte, jako ty duby. nezříte, kterak se nepřítel zubí; radostí v hrudi jim tají se dech, šeptají: ,Čecha jen přemůže Čech. Církev co zmařila pradědům našim, jistě my dovedem způsobem snazším. Víru svým rodákům z útroby kradou, nevěrou národ svůj pod meč nám kladou.‘ Hubičům odvěkým nechcete věřit? Na Bílou horu zas chcete krok měřit? Vizte přec, co se již kolem vás děje, a kam ten zástup váš zběsile spěje! Koho váš nerozum do sítě lapí, ve zkázu zjevnou hned s rodinou kvapí. Zjevené pravdy již nejedna chýže bojí se jak zlý duch Kristova Kříže; vašimi bludy se v temnotu noří, vlastní své blaho a rodin svých boří. K vůli vám ctnosti a příkazy Boží mají už za plevel, za škodné hloží; poctivé práce se úšklebně štítí, v lenosti jenom chtí blaženě žíti; máte-li jistotu porážkou vaší, Bůh že zas zachová milou vlast naši? A že Bůh národ náš ve stavu chabém v svobodě zachová, an chce být rabem? Nedá-li národ nás záhubcům jarmo, ježto mu shovíval tolikrát darmo? 4 Doufá-li rozum váš přeludem jatý, vám že by na pomoc Václav šel svatý – mučenník pro víru do nebe vzatý? Ano, jen odložte všechen blud klatý; nemůže hájiti nebešťan blahý nevěrných křesťanů zpozdilé snahy. Má-li snad zvolati řiditel mezka: „Aj hle, zde bývala Praha kdys česká?“ Bohužel, svedenců značné již tlupy národ svůj veřejně, nestoudně tupí; před nimi svobodný nemyslitel do hlučných spolků a táborů všel. Již čas, již čas, již čas, slyš kde kdo vážný hlas; a poslušen jsa pravdy hlasu. měj na zřeteli bludnou chasu! 5
Básně v knize Jiskry a plaménky:
  1. Proslov.
  2. Opatrnost
  3. Hodiny.
  4. Rušitel blaha.
  5. Četba dobrá a špatná.
  6. Pokora a pýcha.
  7. Pracovitost a šetrnost.
  8. Dodatky rozličné.
  9. Rozum bez Zjevení.
  10. Co nás spasí?
  11. Jak se daří?
  12. Těm kterým poetům.
  13. Blíženci.
  14. Domnělý chytráček.
  15. Raději méně, ale důkladně a chutě.
  16. Smělý mluvka.
  17. Otázky a odpovědi.
  18. Velcí páni.
  19. Slib.
  20. Klepy.
  21. Spolek liberálů.
  22. Přetvářka.
  23. Hledej záliby Boží.
  24. Blahoslavení tiší.
  25. Opatrné počítání.
  26. Nezralý mluvka.
  27. Samolibý kohout.
  28. Ochota.
  29. Moderní způsobilost.
  30. Práce zdar.
  31. Jen se nepřeceňuj.
  32. Věda v Bohu zakotvená.
  33. Lékař věrec a nevěrec.
  34. Kuře a dítě.
  35. „Ohýbej stromek, dokud je mladý.“
  36. Která je šťastnější.
  37. Novomanželům.
  38. Věrnost manželská.
  39. Nábožní rodičové.
  40. Jací rodiče, takové dítě.
  41. Nevzdělanec.
  42. Kniha v rodině.
  43. Svobodným dcerkám.
  44. Šťastné manželstvo.
  45. Nešťastné manželstvo.
  46. Tělo a nesmrtelná duše člověka.
  47. Mladé poutnici sv. Janské.
  48. Pokyn.
  49. Buď vůle Tvá!
  50. Vzývání Marie Panny.
  51. Známá jména lihovin.
  52. Důvěra a nedůvěra.
  53. Vzpoura národu nebezpečná.
  54. Neposlušnost.
  55. Pravda spasí nás.
  56. Otec, matka, synové a dcery.
  57. Sourozenci.
  58. Osiřelá dcera.
  59. Blahopřání novomanželům.
  60. Loutky.
  61. Karafiát červený.
  62. Láska k bližnímu.
  63. Pracovitost.
  64. Lenochům bludným.
  65. Není černit jako černit.
  66. Nehodný dělník.
  67. Kde se dobře daří?
  68. Buď moudrým a šťastným!
  69. Nemodlenec nešťastník.
  70. Vzdělanec bez víry.
  71. Dělník lehkovážný.
  72. Dělník opatrný.
  73. Pokyny otcům, matkám.
  74. Nevděk.
  75. Do památníku.
  76. Novověký husita.
  77. Balon nevěry.
  78. Neznatelům Mistra Husa.
  79. Odrodilá chasa.
  80. Pobloudilci.
  81. Slovo starého vlastence.
  82. Jestřábi.
  83. Rázně, ale moudře.
  84. Uvítání Moravanův Praze dne 9. července 1898.
  85. „Moravský den“ v Praze, 10. července 1898.
  86. Krátkozrakost a nahluchlost.
  87. Bílá Hora.
  88. Chlouba kalná.
  89. Chlouba chvalná.
  90. Vzpamatuj se!
  91. Mladý řemeslník Jaroš.
  92. Dne 16. března 1899.