Novověký husita.
„Příteli, kam pak to uháníš klusem
na hřbetě koníka s ubohým Husem?“
,Vím-li to? Všechen kraj ten mi jest nový,
optej se komoně, on Ti to poví!‘
Mnohého mluvku kůň splašený nese,
neví, že zahyne v bezedném plese.*)
Zlý duch s ním k jezeru zběsile klusá,
uškodí národu, zneuctí Husa.
Jemu ďas chechtá se, po žábě kuňká,
rád je, že jezdec tam vodu již zunká.
Za ním se sta a sta nohsledů ženou
na retech s ošklivou, slintavou pěnou.
Synové národa nadchnutí ďasem
každého k sobě zvou bouřlivým hlasem.
*) Pleso = jezero, hluboká voda.
[83]
Svatý Duch vyrvi je z pazourů běsu,
dříve než doběhnou k zhoubnému plesu;
vyrvi je svůdníkům z vábivé pasti,
navrať je Církvi a předrahé vlasti.