I Jan a Václav byli v hustém kouři(J5f)
a divili se nevídané bouři(J5f)
bylť veliký tam hluk a křik a šum(J5m)
až báli se že přijdou o rozum(J5m)
Druh za druhem jim Na zdar připíjeli(J5f)
až oba dva už víc než dosti měli(J5f)
Jan jazykem již nemotorně mlel(J5m)
už nedovedl správně říci chmel(J5m)
Tu vstoupil známý soudruh na sedadlo(J5f)
hluk pominul a hlučné slovo padlo(J5f)
Hoj Nazdar milí naši soudruzi(J5m)
ať žádný dělník se už nenuzí(J5m)
Štváč po šumivém poháru svém sáhnul(J5f)
a k ústům chtivým udatně ho nahnul(J5f)
pak hnala se mu ze rtů hřmotná řeč(J5m)
on bušil do všeho jak tupý meč(J5m)
Jan s Václavem mu naslouchali pilně(J5f)
víc chápali co hlásal jim už v dílně(J5f)
řeč další však je v duši bodala(J5m)
a dlouho v srdci dobrém hlodala(J5m)
Štváč v posměch vydal modlitbu a víru(J5f)
tu bylo jim jak uštknutí zlých štírů(J5f)
v tom rodičů svých zřeli potupu(J5m)
a děsili se jeho výstupu(J5m)
A přece jeho mocným kouzlem jati(J5f)
těm schůzkám nedovedli odolati(J5f)
až zamotal je do svých zhoubných pout(J5m)
zlých následků a strastí divý proud(J5m)
Už pilná práce je tak netěšila(J5f)
a modlitba též nebyla jim mila(J5f)
jen málokdy list do rodiště šel(J5m)
a ten vždy jenom stručný obsah měl(J5m)
I zdravá soudnost denně víc jim chudne(J5f)
už neděsí se hrozné cesty bludné(J5f)
chrám druhdy milý se jim znechutil(J5m)
že pokaždé jim slzy vynutil(J5m)
Jen ku pohárům denně spěchávali(J5f)
by svědomí své trochu ututlali(J5f)
již omámil je kouřem hustý vzduch(J5m)
už rouhačů se nestranil jich sluch(J5m)
Tak úspora se rychle vytratila(J5f)
a denní mzda jim arciť nestačila(J5f)
Jan prodat musil i své hodinky(J5m)
nač potřebí mu také vzpomínky(J5m)
Pan mistr smutně na tu spoustu hleděl(J5f)
byl rád že Jan mu práci vypověděl(J5f)
Tím světlo vzešlo bratru Václavu(J5m)
jak najde svou a jeho nápravu(J5m)