Kam zrak dosáhne širou dlouhou plání(J5f)
stan ku stanu se sklání(J3f)
a nocí blýská strážných ohňů žár(J5m)
jak na zítřejší Rufův den by ku cti rozžal pochodeň(J8m)
král český Otakar(J3m)
Na stolec Přemyslův král nové římské říše(J6f)
mu sáhnul ve své pýše(J3f)
když právo neplatí nuž tedy seč(J5m)
ať zítra na vždy rozhodne o zemi dosud svobodné(J8m)
jich obapolný meč(J3m)
Nuž zítra boj dnes tábor tichý ještě(J5f)
jen jako krup a deště(J3f)
se v dáli tratí zmlklý šum a ruch(J5m)
volání stráže smích a sten jejž bojovníka plachý sen(J8m)
našeptnul maně v sluch(J3m)
V tu pozdní dobu ve svém polním stanu(J5f)
stál v kruhu českých pánů(J3f)
král Otakar list bílý v rukou měl(J5m)
a v černém oku hněv a žal Zde sami vizte Rudolf král(J8m)
jak dvornýť nepřítel(J3m)
On píše sám že k zítřejšímu boji(J5f)
se mrzká zrada strojí(J3f)
že jeden Jidáš jeden zrádce z vás(J5m)
jenž jako v trávě kluzký had mou nohu zvrtne v jistý pád(J8m)
všem Němcům na pospas(J3m)
Nuž chce li kdo smrt krále svého bídnou(J5f)
přistoupiž s myslí klidnou(J3f)
sem po můj bok neb k čemu zítra boj(J5m)
zde moje ňadra nahá šíj v ně ocelem až k smrti bij(J8m)
a pomstu upokoj(J3m)
A králův zrak jak ostrá tvrdá dýka(J5f)
kol v každou tváři vniká(J3f)
zda vyplašen snad viny někde stín(J5m)
však pevné oko klidná líc mu zevšad jasně plane vstříc(J8m)
jak nebes modrý klín(J3m)
Spíš ruce všech se pozdvihnuly rázem(J5f)
a jako před obrazem(J3f)
poklekli všichni s velkou přísahou(J5m)
Ó velký králi pane náš věř věrné syny dosud máš(J8m)
a listu slova lhou(J3m)
Tvůj prapor dosud nad námi se vznáší(J5f)
v něm dosud pojíš sílu naši(J4f)
v něm jako v mraku hvězda nápis tkví(J5m)
za vlast a víru krále čest v něm slávy naší ratolest(J8m)
zítřejší vítězství(J3m)
Král samoten jen stín postavy statné(J5f)
se míhá v stanu plátně(J3f)
a v hlavě pochybnost jak muší rej(J5m)
zda možno věřit přísaze zda spíše dané výstraze(J8m)
kdo asi zradil jej(J3m)
I vzpomíná že v české kdysi luhy(J5f)
sám volal cizí druhy(J3f)
že koukolem tím vlastní zasil lán(J5m)
že nad svých Čechů prostý dav cizinských Němců zvýšil mrav(J8m)
on Čechů král a pán(J3m)
I vzpomíná že podporu svých činů(J5f)
ne v hlavách vlastních synů(J3f)
než u cizinců hledal vetřelých(J5m)
již zítra budou s králem svým mu hrozit zrakem blýskavým(J8m)
jak hejno vlků zlých(J3m)
A celý život tíhne jeho duší(J5f)
a hromem hřmí a buší(J3f)
tys jenom slávy vzdušný honil klam(J5m)
a vlastní lid a vlastní zem cizoty sepjal řetězem(J8m)
tys zrádce sám a sám(J3m)
Procitnul král z té těžké dlouhé dumy(J5f)
však tábor kol již šumí(J3f)
a stanem padá ranní slunce žár(J5m)
v rameni štít a v ruce meč v tu dobu vyšel v slední seč(J8m)
král Čechův Otakar(J3m)