Když láskou boží věrou opásán(J5m)
se svatý Pavel na pouť světem dal(J5m)
by ohněm řeči své a zázraků(J5m)
rozžehl světlo mezi pohany(J5m)
po mnohých cestách mnohém vítězství(J5m)
všel do Athen kde posud uměn zář(J5m)
živená minulostí blýskala(J5m)
kde zpěvy zněly slavných básníků(J5m)
a školy kvetly starých mudrců(J5m)
jichž žáci břitkost svého důmyslu(J5m)
na Kristu dávno v smíchu zkoušeli(J5m)
A proto Pavel oheň nadšení(J5m)
ve výheň sopky v prsou rozdmýchal(J5m)
a struny napjal svého rozumu(J5m)
a obraznosti vzdušné peruti(J5m)
by šípy slov tím žárem zkalené(J5m)
a silou ducha hnané do letu(J5m)
spíš srdcí ledných krunýř shroutily(J5m)
zahnaly bludů ptáky černavé(J5m)
I zvítězil dnes prvně vystoupiv(J5m)
již na sta duší k mistru obrátil(J5m)
V přitmělé jizbě nyní v modlitbách(J5m)
apoštol trvá Pánu děkuje(J5m)
že ústům jeho zdarem požehnal(J5m)
A zatím venku teplá jižní noc(J5m)
svůj hvězdný plášť kol města rozstřela(J5m)
s opojnou vůní vzduchem průhledným(J5m)
se měsíc chvěl jak slza veliká(J5m)
a v stříbře jeho chrámů oblouky(J5m)
v ztrnutí vážném v noc se hroužily(J5m)
jak ze strachu že nový cizí bůh(J5m)
přes jejich svatý vkročiti chce práh(J5m)
V tu letní noc si vyšel apoštol(J5m)
své čelo schladit vánkem prchavým(J5m)
neb jakýs pocit dosud jako had(J5m)
v hlubinách duše mrazem ztrnulý(J5m)
se vzepjal k žití svíraje pak dech(J5m)
mu se rtů slova svaté modlitby(J5m)
zaháněl nazpět jako náhlý mráz(J5m)
květinek útlých časné pupence(J5m)
Zřel dívčí tvář jež z proudu kadeří(J5m)
jak luna plála z hvozdů černavých(J5m)
velikým okem v jehož hlubině(J5m)
jak v horském zřídle na dno průhledném(J5m)
svěžího jitra smál se červánek(J5m)
Zřel její úsměv jenž jak paprsek(J5m)
líc oživoval její mramornou(J5m)
jež k němu stále v touze upjatá(J5m)
proud řeči jako v žízni stíhala(J5m)
kdy mistra svého smrt a potupu(J5m)
dnes kázal davům slovem výmluvným(J5m)
Opodál stála potom zmizela(J5m)
on darmo pátral okem kolkolem(J5m)
kdy v úctě potom zástup věřící(J5m)
jej ulicemi města provodil(J5m)
Zapadla v zem však vůně opojná(J5m)
mu kouzlem dosud duši obmyká(J5m)
že tato v letu s křídlem pokleslým(J5m)
se od modliteb žalmů odvrací(J5m)
a noří v sny(J2m)
pojednou náhlý smích(J3m)
a šumot hlasů hudba vířivá(J5m)
zazněla nocí procit apoštol(J5m)
ze svého snění křížem požehnal(J5m)
své horké čelo kol se rozhlížel(J5m)
Na vršku stál a před ním zahrada(J5m)
planula různých světel v požáru(J5m)
jak vzdušný zjev až zrak mu přecházel(J5m)
Dle Dipylonské brány opodál(J5m)
hned poznal apoštol že Epikur(J5m)
kdys v sadů těchto libém zátiší(J5m)
vštěpoval žákům svoje učení(J5m)
již mistra svého smrti památku(J5m)
dne dvacátého v každém měsíci(J5m)
slavností hody povždy slavili(J5m)
Pod stíny stromů starých košatých(J5m)
zřel postavy se bílé kmitati(J5m)
jež jako páry vzdušné klikatě(J5m)
se splétajíce náhle mizely(J5m)
by v jiné straně opět zahrady(J5m)
zas vyrostly jak z vody lilije(J5m)
za písní zvuku hudby jásavé(J5m)
jež odevšad jak z jeskyň podzemních(J5m)
se z hloubi stromů k němu řinula(J5m)
Tak dlouhou chvíli ve snách poslouchal(J5m)
ten šumný zvuk pak vzhlédl k nebesům(J5m)
a kráčel v před neb v Boha důvěra(J5m)
jak z hnízda náhle vyplašený pták(J5m)
se v duši jeho letmo vracela(J5m)
on pouti vzpomněl svého úkolu(J5m)
Již minul sfingy které při vchodu(J5m)
posupným hledem naň se šklebily(J5m)
již ve stíny se mísil aleje(J5m)
na jejíž konci palouk zelený(J5m)
s jezerem malým hořel v plamenech(J5m)
na břehu jeho krásný dorský chrám(J5m)
se kolem pyšnil vzdušným sloupovím(J5m)
a mladíků a dívek zástupem(J5m)
z nich každý věnec z růží na skráni(J5m)
plál nadšením neb často vína číš(J5m)
o číši zněla s písní jásavou(J5m)
v níž horoucí se rozkoš vlnila(J5m)
A na jezírku v smíchu šepotu(J5m)
se lehké čluny pestře míhaly(J5m)
kol člunů dvou z nichž dívky dvě(J4m)
co Eros bájný a co Anteros(J5m)
na sebe hravě šípy metaly(J5m)
Opodál v šeru stinných akantů(J5m)
kam měsíc jenom listím pohlížel(J5m)
nymf sedm s hvězdou na čele(J4m)
běh sedm planet nebes značilo(J5m)
v prchavém reji tanci veselém(J5m)
To všecko viděl svatý apoštol(J5m)
do stínů stajen palmy vysoké(J5m)
jež Epikura hermu kamennou(J5m)
clonila snětí hustým vějířem(J5m)
a srdce jeho hněvem zatvrdlo(J5m)
Ó Pane odpusť že jsem na chvíli(J5m)
zapomněl tebe v planém blouznění(J5m)
hle srdce mé zas mocně v útrobách(J5m)
jen tvého slova bije příbojem(J5m)
a láska k tobě hvězdou v hlavě tkví(J5m)
jež plála kdysi při tvém zrození(J5m)
však tyto zde již tebou zhrdají(J5m)
svou rukou mocnou pokoř zasáhni(J5m)
by omráčeni náhlým zázrakem(J5m)
v prach upadli a tebe prosili(J5m)
za spásu duše paprsk milosti(J5m)
V tom heresiarch školy náčelník(J5m)
s pohárem povstal šumot umlknul(J5m)
Zdráv Epikuros budiž mistr náš(J5m)
neb kdo jest větší v řadách mudrců(J5m)
on v moři širém jako Sirius(J5m)
loď řídí vrátkou našich životů(J5m)
a rosou požitků a radostí(J5m)
ret ovlažuje žitím vyprahlý(J5m)
kdo větší jeho náhle oněměl(J5m)
neb zoufalý křik zazněl z jezera(J5m)
divoký šum a hlasů volání(J5m)
tam v boji s šípy příliš ohnivá(J5m)
do hloubi padla dívka Anteros(J5m)
V ten divý zmatek pláč a úpění(J5m)
hlas apoštolův slavně zahřímal(J5m)
Smrt větší mudrc než váš Epikur(J5m)
však nad ni větší mistr můj a pán(J5m)
A dál a dále jako vodopád(J5m)
hučela retů jeho výmluvnost(J5m)
o slávě boží Kristu Ježíši(J5m)
pojednou přestal uzřel mrtvolu(J5m)
to dívčí tvář jež z proudu kadeří(J5m)
jak luna plála z hvozdů černavých(J5m)
velikým okem jehož hlubina(J5m)
se tměla smrti stíny černými(J5m)
Pohasly hvězdy růží přísvitem(J5m)
se východ rdí však dosud v modlitbách(J5m)
apoštol trvá v jizbě přitmělé(J5m)
a duši jednu Bohu poroučí(J5m)
dagmar, skvoucí, třáseň, zdoba, zžíhat, vzdušný, třepetavý, spousta, kadeř, řasa
161. báseň z celkových 203
Podobné básně
Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.
-
None
(Svatopluk Čech)
-
PRAVDA.
(Svatopluk Čech)
-
None
(Svatopluk Čech)
-
NEMO.
(Svatopluk Čech)
-
ADAMITÉ.
(Svatopluk Čech)
-
Nad Prahou.
(Berta Mühlsteinová)
-
None
(Svatopluk Čech)
-
Skřivánek.
(Svatopluk Čech)
-
None
(Svatopluk Čech)
-
DO SVĚTA ŠIRÉHO.
(Svatopluk Čech)