Legenda.

Karel Kučera

Když láskou boží rou osán(J5m) se sva Pavel na pouť světem dal(J5m) by ohněm řeči své a zra(J5m) rozžehl světlo mezi pohany(J5m) po mnohých cestách mnohém tězství(J5m) všel do Athen kde posud uměn zář(J5m) žive minulos blýskala(J5m) kde zpěvy zněly slavných bás(J5m) a školy kvetly starých mudr(J5m) jichž žáci břitkost svého myslu(J5m) na Kristu dávno v smíchu zkoušeli(J5m) A proto Pavel oheň nadše(J5m) ve heň sopky v prsou rozdchal(J5m) a struny napjal svého rozumu(J5m) a obraznosti vzduš peruti(J5m) by šípy slov tím žárem zkale(J5m) a silou ducha hna do letu(J5m) spíš srd ledných krunýř shroutily(J5m) zahnaly blu ptáky černa(J5m) I zvízil dnes prv vystoupiv(J5m) již na sta duší k mistru obtil(J5m) V přitmě jiz ny v modlitbách(J5m) apoštol tr nu kuje(J5m) že ústům jeho zdarem požehnal(J5m) A zatím venku tep již noc(J5m) svůj hvězd plášť kol města rozstřela(J5m) s opojnou vzduchem průhledným(J5m) se síc chvěl jak slza veli(J5m) a v stříbře jeho chrá oblouky(J5m) v ztrnu vážném v noc se hroužily(J5m) jak ze strachu že no ci bůh(J5m) přes jejich sva vkročiti chce práh(J5m) V tu let noc si vyšel apoštol(J5m) své čelo schladit vánkem prchavým(J5m) neb jakýs pocit dosud jako had(J5m) v hlubinách duše mrazem ztrnu(J5m) se vzepjal k ži svíraje pak dech(J5m) mu se rtů slova sva modlitby(J5m) zaněl nazpět jako náh mráz(J5m) květinek útlých čas pupence(J5m) Zřel dívčí tvář jež z proudu kadeří(J5m) jak luna plála z hvoz černavých(J5m) velikým okem v jehož hlubi(J5m) jak v horském zřídle na dno průhledném(J5m) svěžího jitra smál se černek(J5m) Zřel je úsměv jenž jak paprsek(J5m) líc oživoval je mramornou(J5m) jež k němu stále v touze upja(J5m) proud řeči jako v žízni stíhala(J5m) kdy mistra svého smrt a potupu(J5m) dnes zal davům slovem mluvným(J5m) Opodál stála potom zmizela(J5m) on darmo tral okem kolkolem(J5m) kdy v úctě potom stup ří(J5m) jej ulicemi města provodil(J5m) Zapadla v zem však opojná(J5m) mu kouzlem dosud duši obmy(J5m) že tato v letu s křídlem pokleslým(J5m) se od modliteb žal odvra(J5m) a noří v sny(J2m) pojednou náh smích(J3m) a šumot hla hudba ři(J5m) zazněla no procit apoštol(J5m) ze svého sně křížem požehnal(J5m) své hor čelo kol se rozhlížel(J5m) Na vršku stál a před ním zahrada(J5m) planula různých světel v požáru(J5m) jak vzduš zjev zrak mu přecházel(J5m) Dle Dipylonské brány opodál(J5m) hned poznal apoštol že Epikur(J5m) kdys v sa těchto libém tiší(J5m) vštěpoval žákům svoje uče(J5m) již mistra svého smrti památku(J5m) dne dvaho v každém ci(J5m) slavnos hody povždy slavili(J5m) Pod stíny stro starých košatých(J5m) zřel postavy se kmitati(J5m) jež jako ry vzduš klika(J5m) se splétace hle mizely(J5m) by v ji stra opět zahrady(J5m) zas vyrostly jak z vody lilije(J5m) za pís zvuku hudby sa(J5m) jež odevšad jak z jeskyň podzemních(J5m) se z hloubi stro k němu řinula(J5m) Tak dlouhou chvíli ve snách poslouchal(J5m) ten šum zvuk pak vzhlédl k nebesům(J5m) a kráčel v před neb v Boha ra(J5m) jak z hnízda hle vyplaše pták(J5m) se v duši jeho letmo vracela(J5m) on pouti vzpomněl svého úkolu(J5m) Již minul sfingy kte při vchodu(J5m) posupným hledem naň se šklebily(J5m) již ve stíny se sil aleje(J5m) na jejíž konci palouk zele(J5m) s jezerem malým hořel v plamenech(J5m) na břehu jeho krás dorský chrám(J5m) se kolem pyšnil vzdušným sloupovím(J5m) a mla a vek stupem(J5m) z nich kaž nec z růží na skráni(J5m) plál nadšením neb často na číš(J5m) o číši zněla s pís savou(J5m) v níž horou se rozkoš vlnila(J5m) A na jezírku v smíchu šepotu(J5m) se leh čluny pestře haly(J5m) kol člu dvou z nichž dívky dvě(J4m) co Eros báj a co Anteros(J5m) na sebe hra šípy metaly(J5m) Opodál v šeru stinných akantů(J5m) kam síc jenom listím pohlížel(J5m) nymf sedm s hvězdou na čele(J4m) běh sedm planet nebes značilo(J5m) v prchavém reji tanci veselém(J5m) To všecko viděl sva apoštol(J5m) do stí stajen palmy vyso(J5m) jež Epikura hermu kamennou(J5m) clonila sně hustým řem(J5m) a srdce jeho hněvem zatvrdlo(J5m) Ó Pane odpusť že jsem na chvíli(J5m) zapomněl tebe v planém blouz(J5m) hle srdce zas moc v útrobách(J5m) jen tvého slova bije příbojem(J5m) a láska k to hvězdou v hla tkví(J5m) jež plála kdysi při tvém zroze(J5m) však tyto zde již tebou zhrda(J5m) svou rukou mocnou pokoř zasáhni(J5m) by omráčeni náhlým zrakem(J5m) v prach upadli a tebe prosili(J5m) za spásu duše paprsk milosti(J5m) V tom heresiarch školy čelník(J5m) s porem povstal šumot umlknul(J5m) Zdráv Epikuros budiž mistr náš(J5m) neb kdo jest větší v řadách mudr(J5m) on v moři širém jako Sirius(J5m) loď ří vrátkou našich živo(J5m) a rosou požit a rados(J5m) ret ovlažuje žitím vyprah(J5m) kdo větší jeho hle oměl(J5m) neb zoufa křik zazněl z jezera(J5m) divo šum a hla vo(J5m) tam v boji s šípy příliš ohni(J5m) do hloubi padla dívka Anteros(J5m) V ten di zmatek pláč a ú(J5m) hlas apoštolův slav zahřímal(J5m) Smrt větší mudrc než váš Epikur(J5m) však nad ni větší mistr můj a pán(J5m) A dál a le jako vodopád(J5m) hučela re jeho mluvnost(J5m) o slá boží Kristu Ježíši(J5m) pojednou přestal uzřel mrtvolu(J5m) to dívčí tvář jež z proudu kadeří(J5m) jak luna plála z hvoz černavých(J5m) velikým okem jehož hlubina(J5m) se tměla smrti stíny čermi(J5m) Pohasly hvězdy ží přísvitem(J5m) se chod rdí však dosud v modlitbách(J5m) apoštol tr v jiz přitmě(J5m) a duši jednu Bohu poroučí(J5m)

Patří do shluku

dagmar, skvoucí, třáseň, zdoba, zžíhat, vzdušný, třepetavý, spousta, kadeř, řasa

161. báseň z celkových 203

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. None (Svatopluk Čech)
  2. PRAVDA. (Svatopluk Čech)
  3. None (Svatopluk Čech)
  4. NEMO. (Svatopluk Čech)
  5. ADAMITÉ. (Svatopluk Čech)
  6. Nad Prahou. (Berta Mühlsteinová)
  7. None (Svatopluk Čech)
  8. Skřivánek. (Svatopluk Čech)
  9. None (Svatopluk Čech)
  10. DO SVĚTA ŠIRÉHO. (Svatopluk Čech)