Štědrý večer.
K nám přišel Chittussi. Dnes chtěl být mezi svými,
stesk někdy podivně tak duši touhou schvátí.
Leč štědrý večer – ach, ta kouzelná báj zimy
čím Paříži je teď? Čí duši blahem zlatí?
Vše, – diner, – jako vždy. Se světly planoucími
nás stromek nevítal, líp snít, než vzpomínati...
Do noci vyšli jsme – jen hvězdy zraky mdlými
se zdají zdravit nás a v mlhách se pak tratí.
V kavárně pod schody v Rue Monge jsme černý spleen
pryč zahnat toužili – však teskné rozželení
nás uchvátilo zas a strhlo ve svůj klín.
Náš domov! V poutech ač – dnes plesá v radostech!
V ruch skvělý Paříže, v tu zdejší vřavu denní
jak drahý srdci jest ten tichý z vlasti vzdech!
75