ULTIMA THULE.

František Kvapil

ULTIMA THULE.
Měl život boje své, strastí dost, běd, však jaro v mladé jásalo hrudi, vždy smál se do světa jiskrný hled, nad hlavou jasné vždy slunce se budí. Vesele hřmělo to v neznámou dál – až náhle vichřice, mrazy a sněhy svět skryly rubášem, který tká žal zklamaných nadějí v illusí břehy. I v tvou hruď bolest svou zaťala spár – zpět? Ne! vždy k předu, toť cesty jen půle! Zas k písni! Dávný vzplá vítězství žár – splněný žití sen – Ultima Thule! 125

Kniha Květy na sněhu (1926)
Autor František Kvapil