NAD TŮNÍ.

František Kvapil

Skřivanů rej ztichl, v zlaté slze rosy červánkový pablesk šlehl do rákosí. Jak by jarem dychlo zamlžené jíní, veselo a hlučno v stébel šumné síni – komárů a jepic křídla Ave zvoní. Po hladině rybka za rybkou se honí, stříbrem pěny stříkla v opálové kruhy. Jeden hoří zlatem, v rubín plane druhý, líbá haluz vrby, jež se nad proud chýlí, shlíží se v něm celá, koupá svůj vlas bílý. Větřík šumí vzdechem. Což tu kolem krásy! Píseň sladké touhy žitnými jde klasy, zašelestí travou, k hnízdu čejky skočí, zapletla se tmavých olšin do vrkočí. Ticho zas. - Jen v dumě moje duše snivá ptákem poletuje, k hvězdám v tůň se dívá.

Patří do shluku

leknín, vodní, hladina, tůně, rákosí, tůň, vodník, rusalka, sítí, rákos

297. báseň z celkových 708

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ŠKEBLE. (Otakar Mokrý)
  2. U potoka. (Alois Škampa)
  3. NA ADRII. (Otakar Mokrý)
  4. hvězdy nad poloninou (Stanislav Kostka Neumann)
  5. DOJMY A NÁLADY (František Odvalil)
  6. Chrysanthemy. (Jaroslav Vrchlický)
  7. Barkarola. (Jaroslav Vrchlický)
  8. V. SIESTA. (Antonín Klášterský)
  9. Bříza. (Adolf Heyduk)
  10. JEZERO. (Jan Opolský)