Šla životem tvým smrt a mlčením vládla(J5f)
den každý ránu svou a tajemnou svou ztrátu měl(J7m)
V plamenech zrála láska tvá jak tvrdé hrozny sládla(J7f)
a v každém znovuzrození zrak jasnější se skvěl(J7m)
V sluch stále jemnější duchové hudby příval(J6f)
hlas mistrů rodu našeho ti šuměl do samot(J7m)
z pohybu země letící a větrů tiše zpíval(J7f)
z návratu jar a polibků z nedočkavosti vod(J7m)
ze chvatu připravených žní a z ohně slunečního(J7f)
jak opojené rty když nad zemí se naklání(J7m)
ze smíchu dětského za smutku večerního(J6f)
z volání ptačího za váhajících svítání(J7m)
Svůj život růsti cítil jsi tvé ticho měnilo se(J7f)
nad cestou tvojí nesmírným se rozklenulo dnem(J7m)
jak odcházejícímu milenci květ každý v jitřní rose(J8f)
tajemství noci tvé ti šeptal s úsměvem(J6m)
A silen věky mlčeti zákona skrytou něhu(J7f)
vesmíru pohled nejhlubší jsi tušit počínal(J7m)
Zem zněla kroky zástupů hlas mistrů vanul s jižních břehů(J8f)
nad veleměsty severu den horký usínal(J7m)
tisíce srdcí pělo v srdci tvém A září zádumčivou(J8f)
když světlo neznámé se vyřinulo světlem tvým(J7m)
a větry z pólu mlhami když lehly nad tvou nivou(J7f)
jak zahradník své růže přikryls na podzim(J6m)
a pozdravil dni přechodu v tajemství smrti zahalené(J8f)
šum rodných pralesů mateřských moří solný dech(J7m)
v kypění vln syčících své slunce rozpálené(J7f)
do hlubin viděls klesati ve zlatých západech(J7m)
Tak z času vítěz vystoupils jak z vozu válečného(J7f)
ze středu bratří svých u cíle v jemné únavě(J7m)
ran sladký rozsévač A do soumraku svého(J6f)
za námi odjíždějícími hleděls laskavě(J7m)