Hovor při valčíku.
Houslemi a flétnou zní to
v rytmický a snivý spěch –
není-liž vám podnes líto
mého srdce po letech?
– Srdce moje chví se tiše,
smířeno je, věřte mi!
A má celá duše dýše
uvadlými růžemi.
Minulost nám v cestu vkročí,
políbí nás na čelo –
[26]
přivřete své modré oči,
aby míň to bolelo!
– Co tu růží zašlapáno
a co touhy po štěstí!
Je to dávno pochováno
s naivní mojí bolestí.
Houslemi a flétnou zní to
v písni dávno rozváté –
v neznámo a neurčito
proč mne znovu lákáte?
– Zde to bylo! V duši prázdné
pálil mne váš horký dech...
Proč vám noha v tanci vázne
na tom místě po letech?
Vždyť mne podnes v duši pálí
sklamání to strašlivé –
na tom místě rozšlapali
moje srdce bláznivé!
1898.
27