SMRŤ VE ZVONICI.

Louis Křikava

Ze zvonice mých písní mých žití do lučin zvon zní, jenž vůli tísní, v počátku rdousí čin. „Ó, hvozdy, hradby Vaší kde luzná ozvěna?“ „Ji zvonice hlas plaší i mlčí zděšena.“ „Osení s pílí seté, proč nechceš vzrůsti v klas?“ „Mne k zemi v strachu hněte děsivý zvonu hlas.“ „Květy, jste blízky skonu! Ó, proč jste povadly?“ „Zlé vlny Tvého zvonu na luhy upadly...“ „Kde v proudu slunce lačném jsou vlny zlacené?“ „Hleď, jakým zlým je mračnem Tvé slunce zastřené!“ „Myšlénky, poddaní mi, proč nejste při práci? „Ó pane, vichry zlými se pluh nám vyvrací...“ Ze zvonice mých písní smrť zvoní do lučin, svým kyvem vůli tísní, v počátku rdousí čin...

Patří do shluku

zvon, varhany, zvuk, znít, hlahol, ston, zvonice, tón, žalm, chorál

219. báseň z celkových 531

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. MÁ PÍSEŇ. (Jaroslav Vrchlický)
  2. VSTUPNÍ. (František Serafínský Procházka)
  3. IMPROVISACE. (Josef Merhaut)
  4. TÝNSKÉ ZVONY. (Antonín Klášterský)
  5. V NOCI (Antonín Klášterský)
  6. V nočním tichu. (Josef Václav Sládek)
  7. JSOU PRSA LIDSKÁ ZVONICÍ. (František Hais)
  8. DUNÍ ZVONY... (Antonín Klášterský)
  9. Pražské zvony. (Karel Babánek)
  10. Vzduchem hučí to a zvoní, (Jan Neruda)