TÝNSKÉ ZVONY.

Antonín Klášterský

Rád slýchávám vás podvečerem znít, ó, Týnské zvony! kdy jasem blýskne starých domů štít ó, Týnské zvony! Váš zvuk jak pozdrav nes by v šerou výš, kde jako přelud tmí se svatý Vít, ó, Týnské zvony! Jak by hlas věků přešlých zazněl to nad náměstím a ruchem starých tříd, ó, Týnské zvony! Vy duníte tak vážně, hluboce, jak bolestný by ve vás chvěl se cit, ó, Týnské zvony! Vy stokráte jste zněly na poplach a zřely dědy naše v krvi mřít, ó, Týnské zvony! A odtud snad váš truchlý zvuk a pláč, jenž nemůže se věky utišit, ó, Týnské zvony! Pro mrtvou slávu, volnost zdeptanou to ve vás lká, by nezapomněl lid, ó, Týnské zvony! Ó, zněte mocně, hřměte v duši mu, ať slyší srdce Prahy ve vás bít ó, Týnské zvony!

Patří do shluku

zvon, varhany, zvuk, znít, hlahol, ston, zvonice, tón, žalm, chorál

126. báseň z celkových 531

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Vzduchem hučí to a zvoní, (Jan Neruda)
  2. V NOCI (Antonín Klášterský)
  3. MELODIE (Otokar Fischer)
  4. None (Ferdinand Tomek)
  5. Jako poutník k svaté hoře (Adolf Heyduk)
  6. ZVONY. (Josef Václav Sládek)
  7. PRAŽSKÉ ZVONY. (Eliška Krásnohorská)
  8. 5 Jak rád v tvém stínu vnadícím, (Josef Barák)
  9. IMPROVISACE. (Josef Merhaut)
  10. ZVONÍK. (Antonín Klášterský)