TÝNSKÉ ZVONY.

Antonín Klášterský

TÝNSKÉ ZVONY.
Rád slýchávám vás podvečerem znít, ó, Týnské zvony! kdy jasem blýskne starých domů štít ó, Týnské zvony! Váš zvuk jak pozdrav nes by v šerou výš, kde jako přelud tmí se svatý Vít, ó, Týnské zvony! Jak by hlas věků přešlých zazněl to nad náměstím a ruchem starých tříd, ó, Týnské zvony! Vy duníte tak vážně, hluboce, jak bolestný by ve vás chvěl se cit, ó, Týnské zvony! Vy stokráte jste zněly na poplach a zřely dědy naše v krvi mřít, ó, Týnské zvony! A odtud snad váš truchlý zvuk a pláč, jenž nemůže se věky utišit, ó, Týnské zvony! Pro mrtvou slávu, volnost zdeptanou to ve vás lká, by nezapomněl lid, ó, Týnské zvony! Ó, zněte mocně, hřměte v duši mu, ať slyší srdce Prahy ve vás bít ó, Týnské zvony! 95