BEDŘICH.

Antonín Klášterský

BEDŘICH.
Ty říkal jsi nám „Psi!“ a „Velezrádci!“ a my tě zvali u nás „markýz Gero“. Psát o tobě se skoro zpouzí pero: když tys je smočil, někdo hrdlo ztrácí. Bojiště bylo ti jen stolek hrací a lidé zvěř; v tmy čiré změnil’s šero; šibenic krásných ověšel jsi stero, žaláře plnil. Čím ti zpěvní ptáci? Čím lidí vzkřik ti, čím, že hlad se šířil? Krev psal’s, krev snil; sám v hlavním stanu hýřil a miliony do svého shráb měšče. „Těm Čechům novou dát chci Bílou horu!“ Ó, vítězný náš smích zni plný vzdoru ti v sluch noc každou, nežli usneš těžce! 124