ZE VZPOMÍNEK

Otokar Březina

Máme my zahrádku, zahrádečku malou a ve ní jabloňku starou, okoralou. Starou, okoralou, podobna je kmetu, zvláště v milém máji, když je plna květu. Když je plna květu, jako snížek bílá; toť ta hlava starce stářím posněžilá. A ty plody zlaté, zlaté, rubínové: to jsou upomínky, to jsou mládí snové! Mládí snové, ježto v hlavě kmeta dují – při nich povzdychne si, ač ho rozradují. A to tělo šedé, šedé, rozbrázděné – toť je dnů těch doba, jež se k smrti žene. To slunečko se usmálo, usmálo tváří jara, už zmizla zima leskem tím jako větérkem pára. A vítr zavál teploučký, zasmála se hned země; to všecko, že se usmálo slunečko na nás jemně.

Patří do shluku

jablíčko, jablko, jeníček, jabloňka, stromeček, oříšek, hubička, stromek, babička, janeček

127. báseň z celkových 264

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 10. Bylas poupě trním kryté, (Václav Bolemír Nebeský)
  2. Jabloňka. (Eliška Krásnohorská)
  3. TOUHA. (Herma Pilbauerová)
  4. JEDEN ASI Z 830.000 NEZAMĚSTNANÝCH (Josef Svatopluk Machar)
  5. CATOCALA NUPTA. (Antonín Klášterský)
  6. X. Když byla jabloň plna růží, (Vítězslav Hálek)
  7. MÁJOVÁ NOC. (František Táborský)
  8. Moudrost života. (Jaroslav Vrchlický)
  9. O Štědrém večeru. (Rudolf Pokorný)
  10. Zhouba. (František Chládek)